„Jistě lze ocenit snahu, se kterou se vláda snaží napravit vše, co bylo v problematice sociálního bydlení zanedbáno, ale současně je nezbytně třeba žádat, aby se tak stalo s ohledem na reálný stav společnosti a při zachování jednoty a přehlednosti právního řádu. Zde mám na mysli především ohled k nové situaci, kterou přinesl nový občanský zákoník,“ vyzývá v textu pro LN Stanislav Křeček.
„Zaráží především, že z úst různých představitelů vlády slyšíme odlišná prohlášení svědčící o tom, že zatím zde nepanuje jednota ani v cílech, ani v prostředcích,“ varuje zástupce ombudsmanky.
Na jednu stranu totiž senátor Jiří Dienstbier říká, že významnou roli bude hrát nová výstavba či rekonstrukce sociálních bytů. Křeček však dodává i druhé hledisko: „Za situace, kdy obce mají stovky bytů neobsazených, nemělo by být technicky žádným problémem rodiny, které žijí na ubytovnách, zde umístit.“
„Na straně jedné zde čtu, že je preferován ‚princip nesegregace‘ a ‚u sociálního bydlení nesmí docházet ke kumulaci ohrožených osob v jednom místě‘, na straně druhé tvrdí náměstkyně ministryně práce Zuzana Jentschke Stöcklová, že ‚pokud byt získá statut sociální, bude ho mít navěky‘. To je nesmysl. Dům s ‚navěky‘ sociálními byty však není nic jiného než ghetto a segregace,“ vysvětluje Křeček.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
