Muslim byl podle Metnara zadržen na základě předběžného souhlasu se zadržením, který vydalo Městské státní zastupitelství v Praze. Tomu byla předložena žádost o zatčení a vydání, kterou zaslala turecká policie české policii. Muslim byl hledán na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu z 25. května loňského roku, který vydal nejvyšší trestní soud v Ankaře, popisoval ministr. Pro zadržení byl podle něj důležitý zatýkací rozkaz, ne způsob jeho předání.

O okolnostech zatčení Muslima mluvil ve středu v České televizi ministr zahraničí Martin Stropnický (ANO). Policie podle něj konala na základě vlastních informací. „Údajně měla (policie) indicie, že tomu člověku nebo v okolí člověka hrozí útok, ať už na něj nebo na jeho okolí,“ prohlásil. „Je pravda, že je to zásadní otázka, ale není to otázka na mě,“ dodal. Stropnický uvedl, že případem se zabývala Bezpečnostní rada státu, na které ale nebyl přítomen, a detaily proto nezná. Některé informace také podléhají utajení, podotkl.

Sedmašedesátiletý syrský Kurd Muslim byl v Praze zadržen po čtyři dny, v úterý ho pražský městský soud propustil na svobodu. Turecko muže považuje za teroristu, zatímco podle Kurdů je Muslim hrdinou v boji proti samozvanému Islámskému státu. Soudce přijal Muslimův slib, že nevycestuje z Evropské unie a bude docházet k soudním jednáním.

Rozhodnutí o neuvalení vazby je pravomocné, protože žádná ze stran nevyužila právo na stížnost. Turci nyní mohou do 40 dní od zadržení podat k českému ministerstvu spravedlnosti oficiální žádost o vydání. Turecko v úterý poslalo Česku diplomatickou nótu, v níž kritizovalo propuštění kurdského politika. České ministerstvo zahraničí v reakci odmítlo turecké nařčení, že by Česko podporovalo Muslimovým propuštěním mezinárodní terorismus, jak dnes zopakoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Muslim patřil do loňska k vedení syrské Sjednocené demokratické strany (PYD). Podle Ankary je tato strana napojená na tureckou separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK), řazenou k teroristickým organizacím. Ankara viní Muslima z narušování jednoty a územní celistvosti státu, z vraždy, pokusu o vraždu a z ničení veřejného majetku. Turecko na něj vydalo zatykač v listopadu 2016 v rámci vyšetřování pumového atentátu, při kterém v únoru téhož roku v Ankaře zemřelo 29 lidí. Muslim jakékoli zapojení do atentátu odmítl.