Klímová připomíná, jak na sklonku roku 2010 vypukl „solární Klondike“, jak bylo posléze toto krátké období označeno. „Byznys s fotovoltaikou byl svého času výnosnější než rýžovat zlato v legendární pustině. Památný je zvlášť finiš solární horečky, kdy se na sklonku roku 2010, v nejzazším termínu pro získání štědrých výkupních cen, podařilo byznysmenům získat od úřadů kulatý štempl – a tedy připojit do sítě ještě nehotové projekty. Začalo se mluvit o podvodech, solární mafii, přišlo vyšetřování,“ píše Klímová ve své reportáži na webu Neovlivní.cz.
Situaci se rozhodla řešit šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, která v roce 2013 založila vyšetřovací tým s názvem Záření. Ten ale po třech letech činnosti skončil bez výraznějších úspěchů. Navíc sama Vitásková, která mezitím v čele ERÚ skončila, čelí trestnímu oznámení z podvodu.
Je dobře, že Donald Trump nechal ,,oddělat" Kásima Sulejmáního?Anketa
„Z Vitáskové je teď spisovatelka, která své úřednické tažení přetavila do románové trilogie s přísežným názvem Solární baroni. A zatím první vydaný díl má třaskavý podtitul – Organizovaný zločin,“ píše Klímová s tím, že má jít o humorný příběh s reálným základem ve světě byznysu a politiky.
Justice byla zatím podobně neúspěšná jako Vitásková. „I přes velká očekávání zatím před soudem neskončil žádný vysoce postavený politik ani žádný člen organizovaného zločinu,“ informuje Klímová. „Kolem některých vlivných lidí ovšem policie alespoň krouží. Doložit se to dá na případu bývalého spolumajitele firmy Amun.Re Martina Shenara, v jehož případu v roce 2019 policie podala žalobci návrh na obžalobu,“ dodává a představuje první z velkých kauz solární mafie.
Martin Shenar se v posledních letech proslavil jako solární miliardář, který zbohatl díky firmě Amun.Re. „Ta postavila vůbec největší solární parky u nás a uprostřed solární horečky je prodala polostátnímu ČEZ,“ píše Klímová a představuje osobu Martina Shenara. Ten byl původně vydavatelem módních časopisů, ale překvapivě v roce 2009 „naskočil do výstavby solárních parků“.
„Koupil pozemky a projekty v Ralsku, Mimoni a v Hodoníně. Jako zázrakem také hned sehnal investora, a to polostátní kolos ČEZ, který s jeho firmami uzavřel smlouvu nejen na koupi projektů, ale i na výstavbu všech parků za zhruba pět miliard korun,“ podivuje se Klímová a dodává, že dodnes není jasné, kdo všechno za firmou Amun.Re stál. „Shenar ji totiž vlastnil jen z poloviny. Nejvíce se spekulovalo o tom, že ve skutečnosti drží podíl pro jejich dalšího klíčového klienta, tehdy mocného lobbistu Ivo Rittiga, muže s vazbami na vládnoucí politiky především z ODS i některé lidi z ČEZ,“ informuje dále Klímová.
Fotogalerie: - Pokladní plnění rozpočtu
Elektrárny Amun.Re dostaly licenci těsně před koncem roku 2010, takže stihly dostat tučné dotace od státu a také jim mohl ČEZ vyplatit vysoké prémie. „Jenže už v roce 2012 se kvůli podezření na praní špinavých peněz pocházejících z podvodu, kdy elektrárna měla být údajně předražená a dokončená ve skutečnosti až v roce 2011, začala celou věcí zabývat protikorupční policie. Spekulovalo se, že v pozadí mohla být právě klientelistická chobotnice lobbistů, politiků a manažerů ČEZ,“ píše Klímová a dodává, že kromě daňových podvodů Martina Shenara nebyl nikdo další v kauze obžalován.
Klímová dále představuje jinou velkou kauzu, týkající se jihočeského solárního parku Ševětín. „Také v tomto případě se ukazují vazby na zajímavá jména, ale žádné z nich dosud nefiguruje mezi obviněnými,“ jmenuje Klímová třeba olomouckého podnikatele Ivana Kyselého a také jeho obchodního partnera, exministra vnitra Ivana Langera z ODS. Langer ale nakonec stíhán nebyl a Kyselý je stíhán za podvody nesouvisející se Ševětínem.
„V samotné kauze Ševětín padlo obvinění až v roce 2016. Policie podezřívá celkem pět lidí, že polostátnímu ČEZ, který stejně jako v případě Amun.Re projekt parku koupil a financoval jeho stavbu, neoprávněně naúčtovali vícepráce za zhruba 80 milionů korun,“ dodává Klímová.
Přidává také informaci, že na stavbě Ševětína se podílela firma Lumen Energetický Development, v jejíž dozorčí radě seděl Jan Špika, tehdejší poslanec Parlamentu za ODS a člen energetického podvýboru. „Právě Sněmovna měla v roce 2009 lví podíl na tom, že solární horečka mohla díky vysokým cenám sluneční energie pokračovat ještě po celý rok 2010, a stihly se tak postavit všechny obří fotovoltaické parky skupované hlavně polostátním ČEZ. Tedy jak Ševětín, tak i třeba Amun.Re. Poslanci totiž odložili novelu zákona o obnovitelných zdrojích, která neumožňovala regulovanou výkupní cenu snížit meziročně o více než pět procent. Díky tomu se přehnané dotace cen sluneční elektřiny udržely o potřebný rok déle a propad cen o polovinu se odehrál až od 1. ledna 2011. Investoři tak získali čas a kvůli tomu i tučné zisky garantované na dalších dvacet let,“ píše Klímová.
Ve všech kauzách se ovšem podle Klímové nepodařilo dosáhnout justici uspokojivých výsledků. „Že se justici ještě podaří odhalit v solárním boomu cokoli nového, výbušného, se spíš nedá čekat. Vyhledávání podezřelých případů už totiž skončilo. S prověrkami začal Energetický regulační úřad hned v roce 2011, kdy kvůli zmíněné novele zákona de facto skončila sluneční horečka. Na základě kontrol vydaných licencí podal ERÚ zhruba 150 trestních oznámení,“ předkládá Klímová.
„Ve většině kauz zatím nejsou pravomocné rozsudky a některé se ještě ani nedostaly k soudu. Společné však mají to, že kromě popsaných případů Amun.Re a Ševětín jde většinou o podvody úředníků samotného ERÚ, revizních techniků či zaměstnanců stavebních úřadů. Tyto tři skupiny totiž měly v rukou kulatá razítka potřebná pro to, aby elektrárna získala licenci včas, a měla tak nárok na výhodnou dotaci. Razítka pod tímto tlakem tančila po papírech i tehdy, kdy v solárních parcích chyběly elektrické přípojky nebo i samotné fotovoltaické panely, a zdaleka tak nebyly způsobilé vyrábět elektřinu,“ píše Klímová s tím, že v kauzách byly chyceny hlavně malé ryby a ty velké všem obviněním úspěšně již deset let unikají.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
