Co se skrývá za konfliktem kolem letounů L-159 Alca, které prezident Petr Pavel nabídl Ukrajincům, aniž by nabídku konzultoval s vládou, a proč náčelník generálního štábu Karel Řehka říká něco jiného než ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) i jeho předchůdkyně Jana Černochová (ODS)? Vadim Petrov naznačuje, že Řehkova role v celé záležitosti by mohla být významnější, než se na první pohled může zdát.
genmjr. v v. Mgr. Ing. Jaromír Zůna, Ph.D.
Kontroverze kolem možného darování čtyř letounů L-159 Alca Ukrajině přerostla ve spor mezi prezidentem Petrem Pavlem, vládou a armádním vedením. Náčelník generálního štábu Karel Řehka na páteční tiskové konferenci překvapivě uvedl, že Armáda České republiky může tyto stroje darovat bez jakéhokoli ohrožení bezpečnosti země.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Tato pozice kontrastuje s postojem ministra obrany Jaromíra Zůny (SPD) i jeho předchůdkyně Jany Černochové (ODS), kteří darování odmítli s odvoláním na dřívější stanoviska armády. Vojáci mají celkem 16 jednomístných a 8 dvoumístných letounů L-159 Alca, které slouží především k výcviku pilotů a mají za sebou více než 25 let služby. Prezident Pavel během návštěvy Ukrajiny nabídl čtyři z nich. Ukrajinci kvůli zhoršující se situaci na bojišti původně požadovali více strojů, ale nakonec souhlasili s nabízeným počtem.
Podle Řehky armáda již v srpnu loňského roku uvedla, že může vyčlenit maximálně čtyři jednomístné letouny, a v říjnu toto doporučení rozšířila na formu daru. V prosinci bylo stanovisko opětovně potvrzeno, přičemž Řehka zdůraznil, že tyto letouny nejsou klíčové pro protivzdušnou obranu Česka a jejich předání by nezvýšilo rizika pro vojenské jednotky.
Zdůraznil, že armáda v případě darování či prodeje vojenské techniky vydává pouze doporučení. Rozhodnutí musí učinit vláda. „Je to výsostně politické rozhodnutí, my to naprosto respektujeme,“ podtrhl Řehka.
Prezident i náčelník generálního štábu se zbláznili
Tento postoj vyvolal ostré reakce ze strany politiků. „Irituje mě zbytečnost téhle debaty. Náčelník generálního štábu nemá co dělat tiskovky a má nechat o těchhle věcech rozhodovat svého nadřízeného, a to je ministr obrany,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček v pořadu 360° na CNN Prima News.
Dále kritizoval sólo akci prezidenta Pavla, která podle něj mohla udělat z hlavy státu „trošku blázna“, a zdůraznil, že letouny jsou nedílnou součástí architektury českého letectva a již se nevyrábějí.
Ještě ostřeji se vyjádřil místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jindřich Rajchl, předseda PRO. „Zbláznil se tady, bohužel, Petr Pavel, a zbláznil se Karel Řehka. Prezident republiky není oprávněn nabízet jakákoliv letadla. To je prostě jednoznačný ofsajd vůči naší ústavě. Na prvním místě je programové prohlášení vlády, které konstatuje, že už žádné zbraně na Ukrajinu dávat nebudeme. Kdybych byl ministrem obrany, tak to, co předvedl Karel Řehka, byl takový exces, že by ho zítra odvolal,“ uvedl poslanec zvolený na kandidátce SPD.
JUDr. Jindřich Rajchl
Naopak člen ústavně-právního výboru Sněmovny Jiří Pospíšil z TOP 09 vyjádřil znepokojení nad celým chaosem, který podle něj poškozuje důvěryhodnost České republiky v zahraničí. Pospíšil bránil Řehku tím, že náčelník generálního štábu pouze konstatoval odborná stanoviska a jasně řekl, že politické rozhodnutí patří vládě.
Jiří Pospíšil, DiS.
Jan Berki ze STAN poznamenal, že jde o legitimní vládní rozhodnutí, ale kritizoval Zůnova zdůvodnění jako potenciálně nepravdivá.
Řehka měl neshody i s Černochovou
Spor zaujal Vadima Petrova, místopředsedu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. „Ne, to není vzpoura ani vojenský puč proti vládě. Je to jen projev loajality k příštímu zaměstnavateli. Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka skončí ve své funkci k 31. srpnu 2026. Jeho odchod souvisí s koncem čtyřletého kontraktu v čele armády, který generál Řehka neplánuje prodloužit. Ve funkci působí od července roku 2022, kdy vystřídal Aleše Opatu,“ napsal na svém facebookovém účtu.
V minulosti měl náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka dlouhodobé a opakující se spory s bývalou ministryní obrany Janou Černochovou. Tyto kontroverze se táhly prakticky po celou dobu jejího působení v resortu. Neshody se projevovaly v otázkách kompetencí a povyšování důstojníků, akvizičních procesů, podpory ukrajinských sil prostřednictvím spolku Skupina D, ale i v celkovém stylu komunikace a řízení armády. Spor dospěl tak daleko, že Řehka v roce 2023 údajně zvažoval rezignaci, kterou mu nakonec rozmluvil premiér Petr Fiala, a napětí vyvrcholilo veřejnými výměnami názorů, včetně ostrého vymezení Řehky vůči Černochové na rozlučkové akci v roce 2025.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s názorem, že za sporem kolem armádních letounů může stát odchod náčelníka generálního štábu?
Hugoušek
