Zbořil poukazuje na to, že velká část médií, ale i politiků, prezidentova slova pochopila špatně. Zopakoval, co vlastně Zeman v odpovědi na otázku mladé studentky řekl: „Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje, je k tomu jediná cesta, a to jsou svobodné volby.., a pak existuje nedemokratická cesta, a ta se jmenuje kalašnikov.“ Zbořil k tomu podotkl, že prezident pouze konstatoval skutečnost, kterou znají všichni studenti politologie a historici odedávna.
Celý text je ZDE
Královražda byla doporučována, pokud absolutismus překračoval míru
Zbořil připomněl, že násilné odstraňování vládnoucích politiků je podepřeno i některými teoretickými pracemi: „Všichni doporučovali svržení panovníka nebo dokonce královraždu, pokud absolutismus bude překračovat míru. Mezi těmito stoupenci zatracení jedinovládce byli francouzští hugenoti, stejně jako katoličtí jezuité, stoupenci reformace i protireformace,“ upozornil Zbořil a pak jmenoval několik myslitelů, kteří zmíněnou tezi rozvedli v knihách.
Z historie dávné i zcela nedávné přidal několik příkladů realizace takových tezí. „... spory anglického parlamentu a Karla I., ale také francouzského Konventu s králem Ludvíkem XVI., které vyvrcholí popravami krále, královny a následující hrůzovládou. Tu až otrocky napodobili světoví revolucionáři a bolševici (mimochodem hovořící rusky, německy a maďarsky) v Rusku v roce 1917, když v Jekatěrinburgu vystříleli do té doby posvátnou carskou rodinu,“ píše Zbořil s tím, že celé 19. a 20.století se v Evropě a ve Spojených státech střílelo na prezidenty, předsedy vlád a poslední autokraty.
Revoluce na Ukrajině nebyla uskutečněna rozhodnutím parlamentu, ale za pomoci kalašnikovů
„Také zatím poslední a nám časově a prostorově nejbližší revoluce na Ukrajině nebyla uskutečněna rozhodnutím parlamentu nebo parlamentním pučem, jak někdy nazýváme také události roku 1948 a 1989 v Československu, ale právě pomocí samopalů zn. Kalašnikov, jak nám v přímém přenosu z jednoho z kyjevských hotelů hlásili váleční zpravodajové Štětina, Schwarzenberg a Kocáb,“ píše dále Zbořil.
„Nemusíme z toho mít velkou radost, ale k změnám politických režimů dochází jen dvěma způsoby: jednáním nebo použitím ozbrojené síly, přesněji per parlando nebo pomocí zbraní,“ upozorňuje na smutnou skutečnost.
Patří to k našim hodnotám, i když to Pavlína Filipovská neví
Připomíná také fakt, že za pomoci spojenců se podařilo dostihnout a „jako na Divokém západě na první větvi pověsit Saddáma Husajna“, „lynčovat Muamara Kaddáfího“, a „za pomoci arzenálu NATO sesadit a odsoudit Slobodana Miloševiče, který ve vězení rád sám musel zemřít“.
Svůj komentář Zbořil uzavírá tím, že „legitimizovat volebním tyátrem, třeba i ex post, královraždu nebo změnu politického režimu patří k evropské politické kultuře a k našim hodnotám, i když to neví dokonce ani Pavlína Filipovská“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
