Špicar jako argument pro společnou měnu uváděl, že jsme jednou z nejotevřenějších ekonomik na světě a živí nás export. „84 % našeho exportu končí na trzích Evropské unie, hodně z toho končí v eurozóně a ty kurzové výkyvy jsou pro exportéry nepříjemné a myslím, že zavedení eura by bylo výhodné i pro občany, protože by se jim nemohlo stát, že jim mávnutím kouzelného proutku Česká národní banka znehodnotí úspory a zdraží dovolenou v Chorvatsku,“ popisoval výhody Špicar. Nevýhody chtěl přenechat Pavlu Kohoutovi, ale moderátorka ho nenechala. Špicar tedy uznal, že v eurozóně se porušovala pravidla a byly do ní přijaty státy, které v ní neměly co dělat, jako například Řecko. Což se dle něj nesmí opakovat a ČR by podle něj přispěla k tomu, aby se pravidla dodržovala.
„Pokud se podíváme na eurozónu, na členské státy, tak zjistíme, že euro nepomohlo prokazatelně fakticky vlastně žádnému z nich,“ tvrdil Kohout. Euro podle něj způsobilo předčasným přijetím krizi nejen v Řecku, ale i v Itálii, Španělsku či Irsku. Finsku prý euro také vůbec nepomohlo. Kurzové rozdíly jsou prý validní důvod, ale jen pro exportéry a exportéři netvoří celou ekonomiku, pravil ekonom.
Moderátorka se pak Kohouta zeptala, zda by potom nebylo možné lépe prosazovat české zájmy v eurozóně. „Ne,“ řekl jasně ekonom a zdůvodnil to tím, že se to zatím nikomu nepodařilo a pozice Česka v EU je taková, jaká je. Špicar měl výtku, že euro pomohlo Německu. Podle něj se s odchodem Velké Británie bude další tlak na integraci a centrum rozhodování se přesune do eurozóny, takže by prý nebylo dobré, kdybychom nebyli v tomto centru u rozhodování. A adresoval i Kohoutovu připomínku, že exportéři nejsou celá ekonomika. Dle Špicara exportéři Českou republiku živí a žije z nich i státní rozpočet. Doplnil také, že na Slovensku je údajně velká popularita eura mezi obyčejnými lidmi, ačkoliv Slováci byli na euro připraveni hůře než my, když společnou měnu přijímali.
Kohout s tím nesouhlasil. Euro podle něj na Slovensku nic nenastartovalo, což potvrzoval statistikami ze sousedního Polska, které euro nemá a růst HDP je v něm ještě vyšší. Jako argument pro držení koruny uvedl, že koruna může přizpůsobovat svůj kurz dle podmínek trhu. „Což v případě eura nelze, na což doplatilo například Irsko nebo zmíněné Finsko.
Špicar to komentoval, že euro je jen měna čili z žádného státu samo o sobě neudělá stát bohatý či chudý, že to záleží na hospodářské politice a euro ji jen zvýrazňuje. Věří, že by Česko patřilo k úspěšným státům, kterým by euro pomohlo. Moderátorka se ho ptala, zda tedy euro nerozděluje Evropu, ale Špicar mínil, že tu rozděluje hlavně hospodářská politika. A poznamenal, že se málo mluví o významu eura jako prevence před měnovými válkami a znehodnocováním.
Kohout kontroval, že 10 let po zavedení euro způsobilo krizi díky úvěrové politice Evropské centrální banky a Irsko se dostalo na hranu platební neschopnosti státu. „Jenom proto, že irské banky mohly čerpat levné eurové úvěry,“ řekl Kohout a dodal, že Velká Británie krizi ustála sama, zatímco Irsko muselo žadonit o pomoc.
autor: kas