Že jsou lidé spokojeni s koncesionářskými poplatky? Průzkum na objednávku! Petr Žantovský se dočetl něco jiného. To v ČT nepotěší

20.06.2020 9:18

TÝDEN V MÉDIÍCH Za nátlakový prostředek do diskuse o zachování či zvyšování koncesionářských poplatků lze považovat průzkum, který iniciovaly Česká televize a Český rozhlas. Podle Petra Žantovského to je ale dost ostudné a odbyté, protože ta objednávka a účel z něj čouhají jako sláma z bot. Do přehledu zajímavostí patří i skutečnost, jak mainstreamová média ignorovala prohlášení „Dost bylo Bruselu“. Za pozornost jim nestálo, ačkoli jsou pod ním podepsáni například bývalý europoslanec, stávající poslanec nebo stávající člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Že jsou lidé spokojeni s koncesionářskými poplatky? Průzkum na objednávku!  Petr Žantovský se dočetl něco jiného. To v ČT nepotěší
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský
reklama

Anketa

Co se Vám nejvíce líbí na Andreji Babišovi?

hlasovalo: 6151 lidí
Česká televize a Český rozhlas odstartují pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Ve čtvrtek jsem se v iDnes dočetl, že tahle dvě veřejnoprávní média společně iniciovala průzkum veřejného mínění, který se měl týkat existence a výše koncesionářských poplatků. A vítězně na nás z titulku křičí, že ‚Češi jsou pro zachování ´koncesionářský´ poplatků, výše je přiměřená‘. Už v titulku je chyba, chybí tam písmeno ch, nu ale dobrá, to se stane při rychlé práci. Nechme však titulek a pojďme na obsah. Ten je opravdu mimořádně zajímavý, protože se v něm holedbá zejména pan Dvořák, který byl tím, kdo hlavně iniciuje tyto debaty, protože pokud jsem sledoval pana Zavorala v posledních letech, tak žádné takové náznaky, že by za každou cenu chtěl zvýšit koncesionářské poplatky, jsem od něj nezaznamenal. To od České televize těch snah už bylo několik,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nešlo jen o zvýšení samotné, tedy generálním ředitelem opakovaně vyžadovanou nějakou další valorizaci. „Ale šlo i o rozšíření poplatků na jiné nosiče televizního kanálu, včetně telefonů, tabletů, počítačů a tak dále. Za všechno, čím můžete sledovat Českou televizi, byste měli platit. To by bylo opravdu úžasné. Vznikla by tu Česká televizní republika, velmi by to připomínalo středověkou daň z hlavy, abych tak řekl. To už by pak platil opravdu každý včetně malých dětí a podobně. V tom článku se pyšní tím, že podle 84 procent otázaných v případě ČRo a 81 procent u České televize, a to včetně seniorů a nízkopříjmových domácností, je výše poplatků přiměřená či nízká. Tenhle výsledek odporuje realitě a vyvolává velmi zásadní otázku, jakým způsobem byl tento průzkum prováděn, co to přesně znamená, že ho veřejnoprávní média iniciovala. Pro každého to znamená absolutně něco jiného,“ upozorňuje mediální analytik.

Fotogalerie: - Stojím za ČT

Demonstrace na podporu České televize jako veřejno...
Demonstrace na podporu České televize jako veřejno...
Demonstrace na podporu České televize jako veřejno...
Demonstrace na podporu České televize jako veřejno...
Demonstrace na podporu České televize jako veřejno...
Demonstrace na podporu České televize jako veřejno...

Většina diskutérů měla opačný názor, než vyšel v tzv. průzkumu

Anketa

Je Nora Fridrichová kvalitní novinářka?

7%
93%
hlasovalo: 25357 lidí
V daném případě se dá mluvit maximálně o anketě, která nemá žádnou výzkumnou a sociologickou hodnotu. „Provedly ji agentury Median a STEM/MARK, což jsou agentury soukromé. To znamená, že jsou za výzkum placené zmíněnými iniciátory. Také by mě zajímalo, jak by ty instituce – zejména Česká televize – zdůvodnily před národem, jakou částku za průzkum agenturám zaplatily a jaké bylo přesné zadání, co mají agentury zjistit. Kvůli tomu by do České televize měl Parlament novelou zákona pustit forenzní auditory, protože to jsou příklady toho, kudy mohou utíkat docela velké peníze. Agentury konstatují, že průzkum byl proveden telefonicky u 2002 respondentů. Myslím, že Česká televize má asi dva tisíce zaměstnanců. Tak by možná stačilo, kdyby každý z nich pro zachování svého místa telefonicky hlasoval pro. A aby se zachovalo zdání jakési plurality, tak pětina by byla proti. To je jen taková moje spekulace, samozřejmě to tak nemuselo být,“ uznává Petr Žantovský.

Pročetl si diskusi pod článkem a nepřekvapilo ho, že až na ojedinělé příspěvky byla naprostá většina opačného názoru, než jaký byl výsledek tzv. průzkumu či telefonické ankety. Třeba pan Sádlo to komentuje, že ‚průzkum probíhal v budově Kavčích hor‘. Předpokládám, že to je jeho domněnka. Nicméně napadá to každého, kdo se na ty výsledky podívá. Nebo Vladimír Hodúr píše: ‚Chybí mi info, kdo si průzkum objednal. Ty firmy to neplatily ze svého‘. No ze svého. Co je to jejich? Co je České televize? České televize není nic. Česká televize hospodaří s penězi, které dostává od občanů, ale ty jí nepatří. Patří občanům. Takže Česká televize to nezaplatila ze svého, protože jí nepatří ani propisovačka na stole, pokud si ji nějaký zaměstnanec ze svého sám nekoupil v trafice. Jinak to je všechno za peníze koncesionářů. A proto by s těmi penězi měla Česká televize zacházet odpovědně a transparentně,“ připomíná mediální odborník.

Z nátlakového prostředku čouhá objednávka jako sláma z bot

„Výborně! Tak pokud je tak silná podpora koncesionářských poplatků, tak to těch 80 procent může platit dobrovolně a není potřeba do toho těch 20 procent nutit,“ uvedl diskutující Jan Provazník. „To je velice pěkný postřeh, samozřejmě v rovině spekulace, ale sedne. Nejhezčí reakci napsal pan Tomáš Pek: ‚Dokáži si ten telefonický průzkum představit: Dobrý den, zde Ministerstvo lásky, Vy jste pan XXX z Prahy 10. Na monitoru vidím, že jste doma, tak prosím hodinu nevycházejte. A nyní anketní otázka, Jste spokojen s koncesionářskou daní pro Českou televizi – ochránkyní demokracie?‘ Ta ironie je absolutně na místě a pan Pek je nepochybně pozorný čtenář knih jako 1984, protože přesně toto zapadá do absurdity této informace o tomto tzv. průzkumu. Je to prostě objednaný nátlakový prostředek do diskuse o zachování, respektive zvyšování koncesionářských poplatků. Ale je to – musím říct – dost ostudné a odbyté, protože ta objednávka a účel z toho čouhají jako sláma z bot,“ míní Petr Žantovský.

Zatímco taková „masírka“ veřejnosti se do mainstreamu dostane, podstatně důležitější dění zůstane čtenářům, divákům a posluchačům skryto. „Ve středu jsem se dostal k prohlášení akce D.O.S.T., což je hnutí, jehož signatáři se počítají na tisíce. Vzniklo před jedenácti lety jako protest proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Bohužel, marně. Dnes vyžíráme plody tehdejší – ať mi pánové prominou – dementní politiky tehdejší české politické vrchnosti pod vedením tehdejšího významného funkcionáře ODS, tedy předsedy, Topolánka, který se neustále oháněl svojí euroskepsí a eurokriticismem. Přitom v podstatě díky jeho zásahu v Senátu smlouva díky hlasům ODS prošla. To byl aspoň pro mě osobně podnět, abych od toho okamžiku ODS už nikdy nevolil, protože se zachovala absolutně zbaběle a zradila své voliče. V podstatě ztratila smysl na české politické scéně a do dneška ho nenašla,“ tvrdí mediální analytik.

Už nebudeme členským státem, ale jakýmsi okresem velké EU

Uvedené prohlášení se jmenuje „Dost bylo Bruselu“ a upozorňuje na projednávání „Fondu obnovy“ a projektu „EU nové generace“. „Iniciativa D.O,S.T. vyzývá naši vládu a konkrétně premiéra, aby využil svého práva veta a projekt ‚EU nové generace‘ důrazně odmítl. Bude se to projednávat na Evropské radě, čili je to plénum hlav států a předsedů vlád. Je to tedy opravdu na panu premiéru. Andrej Babiš má možnost tu věc zastavit a ochránit alespoň ty malé zbytečky suverenity, které nám pod tíhou Lisabonské smlouvy zbývají. V té výzvě se velmi přesně píše, že v případě, že projdou tyhle nové bruselské výmysly, tak význam voleb do národních Parlamentů klesne na úroveň voleb do krajských zastupitelstev. To je velmi důležitý postřeh, protože se staneme gubernií. Už nebudeme členským státem, ale budeme jakýmsi okresem velké Evropské unie,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Anketa

Kolik dostane Babišovo ANO v parlamentních volbách 2021?

76%
14%
5%
hlasovalo: 18766 lidí
Důsledkem takové změny bude, že všechny opravdu podstatné záležitosti se budou legislativně rozhodovat v tom nadstátě, který má Parlament, jenž nemá zákonodárnou iniciativu. „To celé je samozřejmě Absurdistán a proti tomu se postavila tato akce ‚Dost bylo Bruselu‘. Stanovisko lze podpořit na webových stránkách D.O.S.T. Proč ale o tom mluvím v Týdnu v médiích? Důvodem je, že jsem ani v jednom mainstreamovém či velkém tradičním médiu – možná jsem jen špatně četl, ale spíše ne – nenašel jedinou zmínku o tom, že tahle aktivita existuje a o co jí jde. Kromě alternativních webů, jako jsou Parlamentní Listy nebo První zprávy, to nikde jinde nebylo. To jistě není náhodou. A to přesto, že pod prohlášením jsou podepsáni například bývalý europoslanec, stávající poslanec nebo stávající člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ poukazuje mediální odborník.

Kritizovat prohlášení budou, ale zveřejnit jeho text si netroufnou

Podepsaní pod výzvou tedy nejsou žádní aktivisté z ulice, ale významné veřejné osobnosti. „Tak přinejmenším proto by tomu média měla věnovat pozornost. Třeba i kritickou, ať s ní polemizují, ať vůči tomu píšou komentáře. To jistě nastane, ale až po schválení, protože moc nevěřím tomu, že se podaří této věci zabránit. Třeba budu příjemně překvapen. Ale uvidíte, že jakmile se to schválí, tak nastanou úžasné fanfáry ve všech těch Fórech24, Hlídacích psech a podobných médiích a platformách, které budou strašným způsobem cupovat výzvu ‚Dost bylo Bruselu‘, ale neotisknou ji. Co nám to připomíná? Přece to, když se masově podepisovaly petice proti ‚Několika větám‘, ale nikdo si je nesměl přečíst. Kdo neměl zahraniční zdroje nebo známé v disentu, tak ten text neznal. Zato všichni pracovníci byli obcházeni různými úsekovými důvěrníky a funkcionáři proto, aby petici proti ‚Několika větám‘ podepsali,“ připomíná Petr Žantovský.

Sám si to dobře pamatuje z redakce deníku Práce, kde v té době pracoval. „Přišel za námi do kulturního oddělení tehdejší stranický předseda, já byl jediný nestraník v celém baráku, a říká: ‚Heleďte, mám tady pro vás petici proti Několika větám, ale nesmím vám je dát přečíst, takže je to jen na vás. Čiňte, jak umíte. Pokud vím, nezískal ani jeden podpis. Za tuhle upřímnost a tohle ostentativní distancování se od oficiálního příkazu se tenhle člověk po převratu trošku i mým přičiněním, protože jsem byl mluvčím Občanského fóra v Práci, stal zástupcem šéfredaktora deníku navzdory tomu, že předtím tam byl komunistickým funkcionářem. Prostě někteří se chovali slušně, někteří se chovali neslušně, a neměl na to velký vliv fakt, zda mají, nebo nemají nějakou legitimaci. Teď budeme svědky úplně téhož. Všichni budou jako tuři řvát na pány Kobzu, Jakla, Strejčka a další signatáře tohoto prohlášení, ale věřte mi, že na Fóru24 se celého jeho textu zcela jistě nedočkáme,“ ujišťuje mediální odborník.

Fotogalerie: - Obnova sloupu

Stavba Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí...
Stavba Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí...
Stavba Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí...
Stavba Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí...
Stavba Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí...
Stavba Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí...

Trestní oznámení na většinu českých médií i řadu zákonodárců

Závěrem dojde na Portál občana, který byl spuštěn už před téměř dvěma roky a je nástupcem původního Portálu veřejné správy. „To už jsme v Orwellovi opravdu naživo. Jak jsem byl upozorněn a pak jsem si to ověřil na twitteru paní Romancovové z 11. června, tak už nějakou dobu existuje možnost podávání trestních oznámení na nenávistný obsah na internetu. Původně to napsal jistý Prokop Vodrážka do Deníku N. Dá se to najít na Portálu občana. Zaregistrujete se tam a potom se doberete tabulky, kde máte na výběr, co všechno můžete. Můžete žádat o nějaké výpisy, stahovat si formuláře a tak dál. Ale můžete také podat trestní oznámení. Jen se pod něj podepíšete, a protože už jste registrován, tak o vás mají všechna data, takže to je autorizované trestní oznámení,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Už nepotřebujete občanský průkaz jako třeba na policii. „A hned se můžete pustit do vyplňování tabulky. Máte uvést, proti které skupině obyvatel je nenávistný obsah směřován. Chce se po vás zaškrtnout konkrétní kategorie a vlastními slovy je specifikovat. Jde o skupiny, které se odlišují určitými typickými znaky, například barvou pleti. Nebo etnické a národnostní skupiny, skupiny definované vyznáním, sexuální menšiny, skupiny definované politickým přesvědčením či jiné. Nu já mám takový pocit, že bychom mohli tenhle Portál občana kolektivně využít a podat tam trestní oznámení na většinu českých médií a také na řadu zákonodárců a jiných veřejných postav i některých tzv. teologů, nebudu jmenovat, kteří se dopouštějí imrvére každý den každým svým slovem předsudečné nenávisti vůči skupinám definovaným jejich politickým přesvědčením,“ poznamenává mediální odborník.

Propracovaný systém udavačů v naší krásné liberální demokracii

A mezi ně může patřit iniciativa D.O.S.T., ale i kdokoli další, kdo nesdílí názory, které jsou povoleny naší liberálně demokratickou věrchuškou. „Z té skutečnosti, že toto vůbec vzniklo, existuje a je možno to využít, úplně mrazí. To je konec demokracie podávat on-line trestní oznámení na někoho. Já můžu mít vztek, že soused Novák má příliš hlasitého jezevčíka, který mě v noci svým štěkáním budí, a tak si o panu Novákovi vymyslím, že řekl v hospodě o panu Deméterovi třeba, že je špinavý cikán. A v tu chvíli se tím musí policie zabývat a tahá pana Nováka po výsleších. Mě ne, já jsem to jen oznámil, já mám ohlašovací povinnost. Podal jsem on-line trestní oznámení, ale oni tahají chudáka Nováka, který se ničeho takového nedopustil, a zkoumají to,“ zmiňuje Petr Žantovský, k čemu na Portálu občana může docházet.

Mirek Topolánek

  • BPP
  • Kandidát na prezidenta v roce 2018
  • mimo zastupitelskou funkci

Tím se ještě více přetíží policie, což může být záměr, aby se nemohla zabývat případy opravdu důležitými, třeba hospodářského charakteru. „Místo toho se bude zabývat těmito smyšlenkami, které také velice připomínají komunismus. Vzpomeňme na domovní důvěrníky, na uliční výbory, na kdejakou donašečskou verbež, která rozhodovala o tom, jestli vaše dcera půjde na gymnázium, nebo na učební obor, která rozhodovala pomalu o tom, jestli smíte, nebo nesmíte jet do Rumunska, natož tedy někam jinam. Byl to propracovaný systém dohlížitelů, ale tohle je dokonalejší, tohle je propracovaný systém udavačů. To jsme se s tou naší liberální demokracií opravdu dostali hodně daleko. Opět mi to připomíná tolikrát citované úsloví, že rozdíl mezi demokracií a liberální demokracií je asi takový jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou,“ dodává mediální analytik.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„A který pořad ČT se věnuje dezinformacím?! Zprávy!“ Rozhovor publicisty a mluvčího „elfů“ se totálně vyhrotil

17:58 „A který pořad ČT se věnuje dezinformacím?! Zprávy!“ Rozhovor publicisty a mluvčího „elfů“ se totálně vyhrotil

V debatním klubu se střetli mluvčí anonymní aktivistické skupiny tzv. českých elfů Bohumil Kartous a…