V pořadu se podle popisu jednotlivých dílů, který sepsala právě Rychlíková, hovoří o tom, že život v Praze se poměrně drasticky změnil v souvislosti s rozmachem globálního turismu. „Všechny zajímá jen byznys, ne to, že se nemůžeme vyspat,“ hovoří na téma masového turismu zakladatel iniciativy Za snesitelné bydlení Petr Městecký. S turismem do Prahy dorazil i hluk, nepořádek, každodenní večírky.
Rozebírají se i jednotlivé čtvrti. V pořadu padne, že Smíchov se proměňuje v dopravní kapsli. Jedna z důchodkyň přikládá, že nová zástavba vůbec nerespektuje potřeby obyvatel a že smíchovští nebudou svou čtvrť už brzy poznávat. U Holešovic je vytýkáno, že v nich stojí „rezidence s byty za víc než deset milionů, na něž Češi povětšině nedosáhnou“.
Problém v dokumentu bude představovat i Karlín, a to z toho důvodu, že se „živelná část města sterilizuje“. Nejvíce to prý odnáší romská komunita, neboť právě Romové podle pořadu „byli po povodních vystěhováni ze svých původních domovů“ a „na jejich místo naskočily bílé límečky“.
Ze Žižkova prý pro změnu „téměř zmizeli nejen jeho původní obyvatelé, ale třeba i ‚knajpy‘“. A centrum města údajně přináší především „stísněnost a pocit nepatřičnosti“.
Rozhlasový dokument, jehož první díl se zabývá Smíchovem, si můžete poslechnout zde:
„První díl už online! Jak se dnes žije na Smíchově? Na co lidé, vzpomínají? Z čeho mají obavy? Tak poslouchejte – i když je to vcelku depka,“ uvedla aktivistka na Twitteru o rozhlasovém pořadu Alžběty Medkové Paměť města.
Prvni dil uz online! Jak se dnes zije na Smichove? Na co lide vzpominaji? Z ceho maji obavy? Tak poslouchejte - i kdyz je to vcelku depka. Rezie @AlzbetaMedkova https://t.co/k5NX8PZDHi
— Apolena Rychlíková (@A_Rychlikova) March 2, 2020
Na slova o „depce“ reagoval režisér Jan Hřebejk slovy: „Ano, je to depka, protože to je agitka.“
To Rychlíkovou popudilo a s reakcí: „Lol a čím?“ započala vysvětlovat, že jestli to není tím, že „po třiceti letech, kdy bydleni a právo na město komentují jen developeři, dostali prostor lidi, kterým se hůř a hůř žije?“ „Well... Já nevím, no. Mně tyhle tunelovité pohledy připomínají ze všeho nejvíc období před rokem 89. Kritikou si systém rozvracet nedáme!“ odmítla rázně Hřebejkova slova.
Psali jsme:
Ten se vytasil s kritikou perspektivy, že „před 30 a více lety se tu čile hovořilo s občany a před třiceti lety se přestalo a od té doby už se hovoří jen s developery“. Doplnil, že „tomu věří jen ten, komu je ideologie blíž než realita“.
„A mimochodem: ten náš projekt se jmenuje Paměť prostě proto, že dává prostor vzpomínat, a to úplně obyčejným lidem. Tu ideologii do toho vkládáte vy. My se to jen budeme snažit ještě z různých odborných hledisek kontextualizovat,“ reagovala na to novinářka.
Hřebejk jí na to již stručně odpovídá, že to bude potřeba. „Kontextualizujte, to přesně bude potřeba, to tam chybělo,“ napsal. Rychlíková ale neustala a strefovala se do režiséra dál. „Uvidíte sám, co k tomu říkaj odborníci. Tbh: Vy tu otázku ideologizujete a zplošťujete, protože nesedí do vašeho pohledu na svět. Ale o bydlení a veřejném prostoru mají mluvit i lidé, kteří třeba nechtěj na nábřeží šedesátimetrové ruské kolo a jsou ohroženi. Je to věc veřejná,“ vzkázala. Po těchto slovech zatím nepřibyla žádná další reakce.
Uvidite sam,co k tomu rikaj odbornici. Tbh: Vy tu otazku ideologizujete a zplostujete, protoze nesedi do vaseho pohledu na svet. Ale o bydleni a verejnem prostoru maji mluvit i lide, kteri treba nechtej na nabrezi sedesatimetrove ruske kolo a jsou ohrozeni. Je to vec verejna.
— Apolena Rychlíková (@A_Rychlikova) March 2, 2020
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
