„Evropská unie dnes stojí na křižovatce. Buďto bude schopná usilovat o společnou energetickou strategii a hlubší spolupráci v zahraniční a bezpečnostní politice, nebo se vydá směrem opačným – k dezintergaci a marginalizaci, cestou nacionalistických hnutí,“ uvádí Liška ve svém článku.

Rozdrobená a slabá Evropa by ale neměla šanci významně ovlivňovat své vztahy s Ruskem, Čínou či USA. A právě destabilizace Evropy hraje podle Lišky do karet Kremlu. „Z výroků řady pravicových i levicových populistů je přitom jasné, že stojí na straně Putina,“ podotýká.

„Marine Le Pen, šéfka Národní fronty ve Francii, při své návštěvě v Moskvě obvinila EU a USA z rozdmýchávání nové studené války. Šéf britských populistů Nigel Farage Putina obdivuje jako vynikajícího politika. Podobně uvažuje i nizozemský Geert Wilders nebo fašisté z řeckého Zlatého úsvitu,“ ukazuje na Putinovy přívržence. K nim lze prý přičíst i maďarského premiéra Viktora Orbána, který se dohodl s Kremlem na financování jaderného programu, přičemž ignoroval protestní hlasy evropských spojenců. Levice pak adoruje Putina jako symbol odporu proti globální nadvládě Západu.