Zeman by zavedl povinné volby. Ale tuší, že se toho nedožije

23.03.2014 21:03

K zatím posledním volbám do Evropského parlamentu dorazilo 28 % voličů. Letos v květnu nás čekají další. Přijde k volebním urnám více lidí? To je otázka, nad kterou se v rozhovoru pro think tank Evropské hodnoty zamýšlí i prezident Miloš Zeman. Domnívá se, že je třeba v občanech posílit pocit evropanství a volby zařídit jako povinné.

Zeman by zavedl povinné volby. Ale tuší, že se toho nedožije
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Počet lidí, kteří k volbám dorazí, nerozhoduje o tom, zda půjde o volby platné. Platné zkrátka jsou, ale při nízké volební účasti se nakonec ukáže, že lidé z jednotlivých zemí často nepovažují Evropský parlament za svůj. Prezident by tomu rád čelil hned dvěma metodami. Na prvním místě je nakloněn sestavení celoevropských kandidátek, které by nestály na národních principech, jak je tomu dnes, ale na střetávání celoevropských politických stran. Na kandidátkách takových stran by ale nebylo možné někoho vykroužkovat nahoru, tedy alespoň podle prezidentových představ.

Evropská obrana a Rusko

Druhou cestou je zavedení povinné volební účasti, jak ji známe z Belgie či Austrálie. Ten, kdo by k volbám nechtěl jít, by podle Zemana zaplatil pokutu. „V Belgii je díky tomu volební účast 90 procent a těch zbývajících 10 procent zaplatí nějakou mírnou pokutu do státního rozpočtu za svoji neúčast," doporučuje hlava státu. Zároveň si ale povzdechl, že se tohoto modelu nedožije. Začne se o něm diskutovat spíše po jeho smrti.

Jistou naději ale vidí především v mladých lidech, kterým nedělá problém cestovat a při svých cestách mimo Evropu vidí, v čem se evropský svět odlišuje např. od Afriky či Asie. Tito cestující mladí lidé tedy dokážou více ocenit evropské hodnoty.

Zeman je také přesvědčen, že Evropský parlament by měl být natolik silný, aby byl schopen vyjednat a prosadit společnou obrannou politiku. Bez té se podle Zemana neobejdeme především v situaci, kdy USA dává najevo, že nebude tak masivně investovat do obrany na evropské půdě. „Diskuse o velícím jazyce a podobně chápu jako technické, byť důležité detaily,“ poznamenává prezident. To, že je tato cesta možná, ukázala již skutečnost, že se Francouzi a Němci vzdali svých národních měn a přešli na měnu evropskou.

Řekl také pár slov k Rusku. Zeman věří, že se promění v demokratickou společnost. Již dnes je prý mnohem demokratičtější, než bylo třeba za Stalina. A pakliže se bude demokratizovat, mohlo by v horizontu dvaceti let vstoupit i do EU. Prý by to bylo výhodné jak pro Rusko, tak pro EU, a to z ekonomického hlediska.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…