Jednou z věcí, které nyní ve veřejnosti rezonují, jsou platy politiků. Podle přijatých předpisů by platy politiků měly skokově vzrůst od 1. ledna zhruba o dvacet procent. Piráti a SPD teď horují pro to, aby se růst zpomalil. U poslanců by tak základní plat měl činit devadesát tisíc korun.
Prezident Miloš Zeman se jasně vyjádřil, že je pro to, aby se plat politikům nezvyšoval. Následně se zasmál poslanci STAN Pávkovi, který na plénu řekl: Mimina chtějí více mléka, tak já chci také přidat. „Znáte nějaké dílo poslance Pávka? Za ním není žádná práce, ale proslavil se,“ řekl a dal za pravdu Soukupově poznámce, že přidat peníze ano, pokud je to doprovázeno lepší prací.
Pokud prezident prý ale porovná práci současné Sněmovny s tou předchozí, pracuje výrazně pomaleji. „V předchozí Sněmovně jsem každý týden dostával k podpisu nové a nové zákony. Práce této Sněmovny je výrazně pomalejší,“ uvedl další argument pro to, aby se poslancům nepřidávalo.
Dalším tématem byla jaderná energetika a otázka dostavby dvou bloků jaderné elektrárny Temelín, případně rekonstrukce jaderné elektrárny Dukovany. Na to prezident poznamenal, že si od dvou ne zrovna kvalitních redaktorů deníku Právo všiml spekulací o tom, že v otázce jaderné energetiky dojde mezi premiérem a ním ke konfliktu. „Musím je zklamat, protože prezident by se neměl plést do rozhodnutí vlády, která má výsostnou kompetenci v rozhodování o jaderné energetice,“ připomněl.
Zeman připomněl, že o retrofitu a prodloužení životnosti Dukovan se uvažovalo již od začátku a otázka pouze zní, zda to bude stačit. Zdůraznil, že jaderný blok se staví zhruba patnáct let, je třeba se ptát, jaká bude spotřeba elektrické energie za tuto dobu. „Spotřeba nejspíše výrazně poroste, a to samé cena. Nejsem si jist, zda retrofit je dostatečné rozšíření kapacity, mohlo by se pak stát, že budeme elektřinu dovážet, zatímco dnes ji vyvážíme,“ zapochyboval prezident s tím, že to lze považovat spíše jako argumenty pro dostavbu nových bloků v Temelíně.
Pokud jde o otázku, jak to celé financovat, až dosud se podle Zemana spíše uvažovalo o tom, že to bude financovat ČEZ ze svých vlastních zdrojů, aniž proběhne reorganizace. „Protože ale každá mince má dvě strany, je tam otázka vzpoury minoritních akcionářů a případný výkup akcií, který by byl poměrně drahý,“ poznamenala hlava státu s tím, že zatím žádná varianta, která by měla být nyní favoritem, neexistuje. „Nechme soutěžit v průhledném tendru všechny uchazeče,“ podotkl.
V souvislosti s tím ale zmínil, že už kdysi říkal, že pokud by se dotace na obnovitelné zdroje zrušily, tak za pět let máme zcela jistě peníze na celý jeden jaderný blok. „Bakalův Respekt občas tvrdí, že preferuji Rosatom a že chci mezivládní dohodu, ale vůbec ne. Preferuji normální tendr,“ zopakoval s tím, že čím více uchazečů bude, tím lépe, jelikož tím klesá nabízená cena.
Poukázal na to, že se začaly stavět jaderné reaktory ve vyšším počtu než v minulosti. Zaujalo jej prý také, že když německá kancléřka Merkelová oznámila, že za tři roky končí, tak jeden z uchazečů na post německého kancléře je politik, který je znám podporou jaderné energie.
Další téma, kterého se dotkli, byl fakt, že zaměstnanci zřejmě budou dostávat od července příštího roku náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna dnes schválila předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Podle prezidenta bude karenční doba zrušena zcela oprávněně. „Platíme si zdravotní pojištění, které se týká všech dní nemoci, nikoli jen čtvrtého dne a dalších,“ sdělil Zeman s tím, že ale chápe podnikatele, že se jim to nelíbí a mají námitky, že kompenzace, kterou ministryně Maláčová nabízí, je příliš nízká. Chápe i argument o simulacích. „Ten je sice validní, ale to by se mělo řešit odpovědnějším přístupem lékařů při vystavování neschopenky,“ míní.
Soukup také zapochyboval, jestli zrušení karenční doby je skutečně vyloženě úspěchem ČSSD, a pokud ano, zda by tím měla našlápnuto na prosazení dalších priorit, které lze považovat pak za úspěch. Prezident reagoval s tím, že v programovém prohlášení vlády se samozřejmě prolínají preference hnutí ANO a ČSSD. „Vyšla řada analýz o tom, že hnutí ANO některé programové body ČSSD prostě převzalo, například zlepšení situace důchodců,“ řekl.
Dodal, že sám na sjezdu sociální demokracie ale říkal, že by viděl nový bod, který ještě není v programovém prohlášení vlády, což je spoluúčast zaměstnanců na řízení svých podniků. „Zní to divoce, téměř bolševicky, ale v Německu to už je a docela dobře to funguje,“ poznamenal.
Ing. Miloš Zeman
Pozornosti pak neušel ani prodej hutního podniku ArcelorMittal Ostrava firmě Liberty House. Soukup je prý k těmto transakcím podezřívavý. Už jen z toho důvodu, že hutě zaměstnávají přímo šest a půl tisíce lidí a jsou na ně navázány další desetitisíce řemesel a dodavatelů. Má prý obavu, zda nový kupující bude dostatečnou zárukou pro to, že se hutě budou rozvíjet a bude je dále provozovat.
Prezident upozorňuje, že nezbývá nic než počkat. Nemůžeme podle něj hned tvrdit, že to dopadne špatně. Je ale třeba mít prý rezervní řešení. Pokud to tato nová společnost neudrží, neustojí, může se klidně stát, že přijde na řadu i varianta, že o koupi budou uvažovat Třinecké železárny.
Soukup se poté přesunul k smrti českého vojáka Tomáše Procházky. Kdy v minulém díle uváděl, že by byl rád, aby jeho smrt nesouvisela s únikem informací do Lidových novin, které uveřejnily, že česká speciální jednotka zabila jednoho vojáka nebo teroristu a jednoho zajala. V minulém týdnu moderátora v návaznosti na to zaujala informace, že vojenská policie začala přesně tento únik vyšetřovat, a život českého vojáka tím tak ohrožen možná opravdu byl.
„Znáte můj názor na Lidové noviny, obávám se, že tato kauza, kterou vyšetřuje vojenská policie, o mém kritickém názoru na ně svědčí jako o názoru správném,“ reagoval prezident.
Stranou nezůstal ani průzkum, který uveřejnilo Ministerstvo financí. V žebříčku světové banky ve výzkumu „Jak se dělá byznys“ se chlubilo tím, že jsme se umístili na pětačtyřicátém místě v přívětivosti daňového systému. Soukup si však všiml i informace ve zprávě, že naopak v získání stavebního povolení jsme až na místě 156.
To je podle Zemana naprosto šílená hodnota. „Na stavební řízení mě upozorňuje velké množství domácích i zahraničních podnikatelů. To je takový průšvih. S tím je zapotřebí změnou stavebního zákona něco udělat. Pomalost je tu zásadní vada,“ uzavřel s tím, že tady stojíme na místě a je to věc, ke které se na rozdíl od Temelína nebo Dukovan bude rozhodně vyjadřovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
