„Je evidentní, že hodnoty prezentované (nejen) Univerzitou Karlovou v jejím etickém kodexu, resp. statutu, se extrémně příčí ‚hodnotám‘, které byly vyznávány příslušníky Státní bezpečnosti či jejich pomocníky (spolupracovníky), mezi něž docent Ošťádal patřil,“ konstatoval Zeman v dopise. Podle prezidenta univerzita tuto skutečnost při řízení neznala nebo ignorovala.
Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety fyzika Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta už na jaře 2015. Soud mu věc loni vrátil k novému rozhodnutí, které učinil v listopadu. Opřel se o stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek.
V dopise prezident dále píše, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v archivu bezpečnostních složek. Uvádí, že fyzik v 80. letech sloužil StB jako krycí adresa, na kterou si bezpečnost nechala zasílat korespondenci ze zahraničí. Zmiňuje také, že byl záložním důstojníkem Vojenské kontrarozvědky a v roce 1984 absolvoval specializovaný kurz ve Vojenské politické škole.
Ing. Miloš Zeman
„Je evidentní, že studenti by se nemohli být cítit vázáni etickými pravidly univerzity, pokud univerzita sama tato pravidla ignoruje a nejvyšší postavení propůjčí někomu, kdo tato pravidla nesplňuje,“ napsal Zeman ministrovi. „Profesor má být autoritou a významnou osobností reprezentující ty nejvyšší (i morální) kvality i pro širokou veřejnost. Takovou osobností však docent Ošťádal není,“ dodal.
Fyzik už dříve veřejně připustil, že krycí adresu poskytoval. „Byl jsem mladý a naivní,“ řekl k tomu v minulosti novinářům. Ohledně kontaktů s StB se ho již dříve zastal rektor Zima.
Psali jsme:
autor: čtk
