Zeman na námitku, že jím zmíněný text „Hitler je gentleman“, který měl být otištěn v časopisu Přítomnost, nikdo z badatelů nenašel, odpověděl, že to znamená, že badatelé neumí hledat. „Já důvěřuji tomu, že jsem to plus minus před třiceti lety četl na vlastní oči. A vzpomínám si, jakou reakci překvapení to u mě vyvolalo,“ uvedl prezident. Proto se zavázal, že až se zjistí, kdy přesně to Peroutka publikoval, tak to Hrad sdělí a zároveň požádá o omluvu ty, kteří tvrdili, že Peroutka takový článek nikdy nenapsal.
Kdyby to nebyla pravda, Churchill by ten výrok dementoval
Redaktor ale namítl, nikdo nikdy nenašel ani údajný obdivný dopis, který podle Zemana napsal Winston Churchill Adolfu Hitlerovi. Prezident reagoval tím, že šlo o blahopřání k Novému roku v roce 1939 a který často citovala nacistická propaganda. Když redaktor listu, který se Zemanem vedl rozhovor, namítl, že by se neměl spoléhat na nacistickou propagandu, prezident odpověděl, že nacisté Churchillův výrok publikovali ještě v době, kdy válka nebyla. „No tak kdyby to nebyla pravda, Churchill může ten výrok velice snadno dementovat. Říkat, že si to nacisti vymysleli. On nic takového neudělal,“ konstatoval Zeman.
Na přetřes přišel i návrh hlavy státu, který pronesl na projevu na konferenci věnované 70.výročí osvobození Osvětimi, a sice aby státy Rady bezpečnosti OSN zaútočily na výcvikové základny Islámského státu. Prezident upozornil, že nenavrhoval plošnou okupaci, ale „systematickou eliminaci výcvikových základen pomocí rangers, dronů, tajných služeb.“ Zeman argumentoval tím, že v těchto základnách se mohou teroristé připravovat i pro útok na Prahu. „To nemůžete vyloučit, stejně jako jste nemohl vyloučit Paříž, Londýn, Madrid, nemluvě o New Yorku,“ uvedl. Druhou myšlenkou jeho projevu prý bylo, že akce západních sil v Iráku byla oprávněně kritizována za to, že nebyla posvěcena Radou bezpečnosti OSN.
Nyní můj návrh může připadat naivní, ale po mnoho útocích převáží názor, že je nutné jej uskutečnit
Prezident poukázal na to, že jediné, co spojuje členské státy Rady bezpečnosti, je odpor vůči mezinárodnímu terorismu. „Protože to každý z nich má ve své zemi. Číňané mají Ujgury, Rusové měli Beslan, Američané New York, Angličané Londýn, Francouzi teď měli Paříž,“ argumentoval prezident s tím, že kdyby se podařilo dosáhnout „syntetizované“ akce členů Rady bezpečnosti, tak by nikdo neuplatnil právo veta, které by jinak reálně hrozilo. Zopakoval také svůj názor na to, že tento jeho návrh bude mnohým nyní připadat jako naivní a že bude zapotřebí ještě mnoha teroristických útoků, než převáží názor, že je zapotřebí jej zrealizovat.
List poukázal na zajímavou časovou souslednost. Vzápětí poté, co se Andrej Babiš na své Čapí farmě setkal s americkým velvyslancem Andrewem Schapirem, začalo se hnutí ANO zajímat o zahraniční politiku, i když ji do té doby nijak neřešilo. A Pavel Telička, který se stal stínovým ministrem zahraničí ANO, se nyní hlásí k politice Václava Havla. Zeman na to mimo jiné reagoval těmito slovy: „...si myslím, že zahraniční politika jakéhokoli českého politického subjektu by neměla být ovlivňována setkáním ať už s ruským, nebo s americkým velvyslancem.“
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
