Zemanův mítink, tak jako kdysi. Tam, co spoluvládne Foldyna

17.10.2022 19:36 | Reportáž

Prezident Miloš Zeman navštívil Ústecký kraj. V projevu před krajským zastupitelstvem obvinil exministra životního prostředí Martina Bursíka z rozpoutání kůrovcové kalamity, která prý způsobila letošní požár v Českém Švýcarsku. Hovořil také o energetické krizi, jejíž řešení spatřuje jak v uhelných, tak v jaderných elektrárnách. Kraj ocenil za boj proti drahým energiím. Pak se prezident republiky odebral do Děčína, kde nově vznikla radniční koalice ANO a SPD. Zde se otevřelo téma koridor Dunaj-Odra-Labe, kdy prezident vyjádřil nespokojenost s kroky současné vlády.

Zemanův mítink, tak jako kdysi. Tam, co spoluvládne Foldyna
Foto: Radim Panenka
Popisek: Miloš Zeman na mítunku v Děčíně

Prezident republiky Miloš Zeman dnes posedmé ve své třicetileté politické kariéře navštívil Ústecký kraj, přičemž svou návštěvu označil za poslední a rozlučkovou. Nejprve pronesl projev na zasedání krajského zastupitelstva v Ústí nad Labem, v němž vyjádřil svůj postoj k některým problémům kraje, jako byl například požár v Českém Švýcarsku či probíhající energetická krize.

Anketa

Jste ještě schopni zajistit si dostatek kvalitního jídla?

16%
hlasovalo: 16316 lidí

Prezident z ekologických problémů v kraji obvinil zejména Martina Bursíka, bývalého ministra životního prostředí za stranu Zelených v druhé vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS). Bursík je podle hlavy státu zodpovědný za kůrovcovou kalamitu, jež dle Zemanova názoru způsobila zmíněný požár v létě tohoto roku. Zeman na toto téma prohlásil:

„Začnu tou nejaktuálnější událostí, a to byl požár v Českém Švýcarsku. Slyšel jsem, že tento požár způsobili trampové. Nesouhlasím s tímto názorem. Domnívám se, že ho způsobili ti, kdo způsobili i kůrovcovou kalamitu. A to je jeden ministr životního prostředí, jmenoval se Martin Bursík, který při interpelacích v Parlamentu pronesl památnou větu, cituji, ‚Budu vás šokovat, ale jsem přítelem kůrovce,‘ konec citátu. Tento dobrý muž se zřejmě domníval, že kůrovec je něco jako zdravotní policie a že napadá pouze nemocné stromy. V důsledku této politiky byla tedy rozsáhlá kůrovcová kalamita. Krok číslo jedna. Krok číslo dvě. Bezzásahová ideologie vedla k tomu, že popadané stromy se nechávaly volně ležet, čímž pochopitelně vytvořily podhoubí k rozšíření případného požáru. Mimochodem, staří lesáci stromy napadené kůrovcem pokáceli – tehdy se k nim nepřivazovaly řetězem ekologické aktivistky –, pak kůru oloupali, spálili a stromy odvezli, zdůrazňuji odvezli. A jsem do určité míry nepřítelem fanatického vedení národních parků, nikoli národních parků jako takových. Vím, že vedení vašeho národního parku se vytýkal nedostatečný kontakt s místními zastupitelstvy nebo s obcemi. A vedle toho samozřejmě se dá mluvit i o té bezzásahovosti, takže i když to tvrzení je opravdu provokativní, minimálně díl viny na vašem velkém požáru, který jsem s lítostí sledoval, mají právě lidé tohoto typu.“

V souvislosti s energetickou krizí prezident Zeman doporučil využívat místní zdroje surovin včetně hnědého uhlí, což by podle jeho názoru mělo občanům zajistit přijatelnější ceny energií, aniž by muselo docházet k vynucovanému snižování teploty v domácnostech. Vyslovil se jak pro obnovení uhelných elektráren, tak pro výstavbu elektráren jaderných. Ústecký kraj pochválil za nedávno přijaté opatření, jímž byly zafixovány ceny energií. Krok označil za prozíravý.

Prezident závěrem ocenil Labskou plavbu, která nyní slaví sto let svého výročí, jakož i stavbu „gigafactory“ v Prunéřově. Zastupitelům popřál, aby všechny potíže zvládali „jak s úsměvem, tak s nasazením“. Obojího je prý potřeba.

Zeman následně odjel do Děčína, kde se setkal s místními občany i se zastupiteli. Právě toto město se dostalo do pozornosti médií po letošních komunálních volbách poté, co koalici na radnici uzavřelo hnutí ANO s hnutím SPD. Jedním z nových radních se stal mimo jiné i známý poslanec za Okamurovo hnutí a bývalý sociální demokrat Jaroslav Foldyna. Právě Foldynu zmínil prezident Zeman ve svém projevu před krajským zastupitelstvem v Ústí nad Labem.

Prezident započal své setkání s občany v Děčíně návrhem, aby možnost promluvit dostali především oni. „Můžete vyjádřit jakýkoliv svůj názor,“ žádal Miloš Zeman o zcela otevřenou debatu. „Prosil bych zejména o názory, jak to děláte, že jste tak geniální,“ smál se na setkání prezident.

S otázkou pro hlavu státu vystoupil například i náměstek Jan Skalický, který je nově v radě města za ANO. Zajímalo ho, jak se jako prezident staví k procesu, jejž zahájila Fialova vláda, a sice rušení územních rezerv vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. „Jak s tím naložíte? Jakou formou zachráníme Plavební stupeň Děčín?“ dotazoval se Skalický prezidenta na osud jeho oblíbeného projektu.

Zeman za otázku velmi děkoval a raději předeslal, že „si ji předem neobjednal“: „Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe jednomyslně schválila předchozí vláda a jednomyslně zamítla vláda současná, včetně plánu na zrušení územní rezervy. Bojujeme s tzv. ekology – ochránci přírody celou dobu o jez na Labi v Děčíně. Mimo jiné mi všichni ministři, jak dopravy, tak životního prostředí, slibovali, že jez určitě bude. Zjistil jsem však, že poslední plán je do roku 2030. No, tak... možná, že se toho dožijeme, ale dřív byly daleko dřívější termíny,“ poznamenal, že „vláda není ve věci aktivní tak, jak by očekával“.

A dodal: „Ochránci životního prostředí argumentují tím, že kvůli jezu by se vyhubili bobři. A jejich nejnovější argumentace je, že by jez poškodil vodní rostliny.“ Připomněl, že jak Děčín, tak Ústí byly za Rakouska-Uherska největšími říčními přístavy císařství.

„Slibují, že udělám, ať už jako prezident, nebo jako penzista, všechno, abych podpořil ty, kdo v úsilí o celý vodní koridor i o jeho první plavební stupeň tady v Děčíně budou pokračovat,“ řekl Skalickému prezident Zeman.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: AKS

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Proč jste to dovolili? Kdo pro to hlasoval? Wilders burcoval v Budapešti

20:15 Proč jste to dovolili? Kdo pro to hlasoval? Wilders burcoval v Budapešti

„Dnes čelíme dvěma velkým existenčním hrozbám; woke kultuře a imigraci,“ řekl na konzervativní konfe…