„Ptám se vás naposledy a relativně po dobrém. Kdo z vás je autorem amnestie,“ začíná text slovy vyšetřovatele, neboť jej glosátor Šilhavý sepsal ve formě dialogu. Oba právníci označí za autora svého kolegu. Následuje několik dalších pokusů o odhalení pravdy, při kterých se k vyšetřovatelům přidá hradní kancléř Mynář a nakonec i prezident Zeman.
Prvním pokusem o zjištění pravdy je známá mučící technika zvaná watterboarding, která však selže. „Hasenkopf by se snad radši udusil, než aby muknul! A Koudelka - vypadalo to, že konečně zazpívá, ale nakonec jenom škytal,“ hlásí Mynářovi znechucený vyšetřovatel.
Poté přispěvatel Krausova blogu nechá vstoupit prezidenta Zemana, načež vyslýchaný Hasenkopf zvolá: „Nic neřeknu! Ani kdybyste mě nutil objímat stromy.“ Zemanův vyšetřovací tým ale nasadí mučící techniku, spočívající v předčítání z knih Václava Klause. Po dvou dnech čtení se oba vyšetřovaní právníci zhroutí a přiznají, že amnestii napsali.
Pak si však kancléř Mynář s hrůzou uvědomí, že se měl přiznat pouze jeden z nich. Hádanka, kdo sepsal amnestii, tedy podle krausovského vtipálka stále čeká na odpověď.
Psali jsme:
autor: jav
