Andrej Babiš byl v úterý jmenován premiérem. Zároveň prezidentovi Petru Pavlovi předal návrh na jmenování členů vlády s pověřením ministerstev. Na resort zemědělství míří Martin Šebestyán, bývalý generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), nominovaný za hnutí SPD. Za předpokladu, že bude Šebestyán jmenován ministrem, bude to právě jeho resort, který by měl dohlížet na přípravu nového zákona o předkupním právu pro „aktivní zemědělce“, který je avizován v návrhu programového prohlášení hnutí ANO, SPD a Motoristů.
Jste rádi, že je Babiš premiérem?Anketa
„Připravíme zákon o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce,“ stojí v návrhu programového prohlášení, podle kterého by měl prodej zemědělské půdy probíhat tak, že ji majitel nejprve nabídne k prodeji tzv. aktivním zemědělcům. Pokud některý z nich nabídne srovnatelnou cenu jako jiný zájemce, má při koupi přednost.
Opatření má za cíl zamezit nákupům půdy, při kterých kupující neplánuje na pozemku hospodařit, ale kupuje ho jen proto, aby ho později výhodně prodal nebo jinak zhodnotil. Zákon by tak měl posílit vlastnictví u subjektů, které zemědělskou půdu skutečně využijí k hospodaření.
„Zabráníme spekulacím se zemědělskou půdou, ochráníme majetek před spekulanty ze zemí mimo EU a zavedeme přísnější pravidla pro vyjímání zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu tak, aby byla zachována pro budoucí generace,“ popisuje příští vláda.
Na Slovensku předkupní právo neprošlo
Obdobnou úpravu se pokusilo zavést Slovensko už v roce 2014. Tehdejší vláda Roberta Fica prosadila zákon, který zavedl povinnost zveřejňovat nabídky na prodej zemědělské půdy v centrálním registru a stanovil, že pozemky mohou nabývat pouze subjekty splňující přísnější podmínky. Mezi stanovené přísnější podmínky patřilo zejména zpřísnění okruhu osob, které směly půdu kupovat. Kupující musel mít dle zákona trvalý pobyt na území Slovenska nebo sídlo na Slovensku alespoň 10 let a zároveň nejméně 3 roky podnikat v zemědělství.
Části zákona obsahující sporné předkupní právo pro zemědělce byly později zrušeny a současné znění zákona již tyto části neobsahuje. V praxi tak dnes mohou půdu na Slovensku získat především osoby z členských zemí Evropské unie nebo subjekty, které mají na Slovensku trvalý pobyt nebo sídlo.
Experti jsou opatrní
„Zcela jistě by to ovlivnilo trh se zemědělskou půdou. Je to zásah do tržního prostředí. Pravděpodobně by se obchod s půdou zastavil. Zemědělská družstva nejsou nejagilnější účastníci trhu, nemají funkční aparát pro výkup ve větším rozsahu od jednotlivých vlastníků. Navíc tuším, že v návrhu se počítá s jakousi kooperací s pozemkovým úřadem. Ten na to nemá agendu a zdroje zcela jistě. Z těchto důvodů by velmi pravděpodobně a prudce klesla likvidita,“ upozorňuje na možná rizika Vladimír Zpěváček, správce půdního fondu společnosti AGRO INVEST, která dlouhodobě analyzuje vývoj cen zemědělské půdy ve střední Evropě.
Fotogalerie: - Zařaďte zpátečku!
„Předpokládáme, že před přijetím podobného zákona proběhne nejprve odborná diskuse a vyhodnocení takového kroku v případě dalšího možného zpřísňování pravidel pro vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu,“ dodává Zpěváček. Vývoj další situace v Česku nicméně bude záviset na přesném znění zákona, který se nadcházející vláda premiéra Andreje Babiše rozhodne předložit. Zatím je známý pouze rámec uvedený v návrhu programového prohlášení. Zákon bude muset vyjasnit přesnou definici „aktivního zemědělce“.
Nadcházející Babišova vláda chce posílit české zemědělství, aby bylo méně závislé na dotacích a konkurenceschopné. Chce také podpořit domácí produkci, aby bylo Česko ve výsledku soběstačnější v základních plodinách. Vládní podpora by při tom měla směřovat na rozvoj zemědělců, kteří skutečně vyrábějí ať už potraviny, nebo krmiva. Neaktivní subjekty by měly být omezeny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s navrhovanými kroky?
autor: Karel Výborný
