Registr přestupků podle něj Věci veřejné v době jeho ministrování chystaly podle principu „třikrát a dost“. „Měly být evidovány vybrané přestupky, zejména proti občanskému soužití, veřejnému pořádku či proti majetku. Při třetím totožném přestoupení zákona v průběhu dvou let by se již jednalo o trestný čin. A za trestný čin se může jít sedět,“ vysvětluje John.
Pachatel, který zabil policistku, spáchal takové přestupky ne tři, ale jedenáct. Pokud by registr existoval, tak by nejspíš už skutečně seděl. Jenže jak vzpomíná John, poté, co jej premiér Nečas z ministerstva vyhodil, tak jeho nástupci Kubicemu odmítl ministr financí Kalousek dát na registr peníze, takže z něj nic nebylo.
„Nebýt téhle smutné historie, toxikoman, který zabil policistku, už dávno seděl ve vězení. Jen proto, že registr přestupků dodnes nemáme, mohl feťák, který měl 11x zakázáno řízení, nadále sedět za volantem a ohrožovat své okolí,“ píše Radek John. Grázlové se tu prý bezmocné policii stále smějí do očí.
Je to prý součást obecnějšího trendu, ve kterém lotři, od velkých kmotrů po zfetované zmetky, mohou parazitovat na slušných lidech.
Podle poslance ČSSD Stanislava Humla je ale problém hlavně v tom, že porušení zákonů, i když o něm víme, neumíme trestat. U dopravních přestupků totiž evidence existuje, takže vývody exministra Johna jsou do značné míry neopodstatněné.
„Policie odvedla dobrou práci, když tohoto hříšníka 10x až 11x dovedla před správní orgán nebo soud a někdo pravomocně rozhodl,“ píše poslanec a někdejší uznávaný dopravní policista. Proto podle něj není hlavním problémem absence rejstříku přestupků, jak říkají ministři Válková a Chovanec.
Problém vidí někde jinde. Policisté se podle něj denně setkávají s případy, kdy zadrží za volantem řidiče se zákazem činnosti. To je maření úředního rozhodnutí, za které může soud udělit až dva roky nepodmíněně. Pokud se před ním pachatel objeví potřetí, měl by automaticky udělovat nepodmíněný trest. Jenže soudy to nedělají.
„Chyba není v legislativě. Co by se změnilo, kdybychom místo dvou let odnětí svobody zvýšili hranici na tři roky? Zase by bylo na úvaze soudu, jaký trest vynese,“ upozorňuje Huml. Místo úvah o rejtříku přestupků by podle něj měla ministryně zatlačit na soudy, aby za porušení zákazu činnosti nedávaly absurdní trest zákazu stejné činnosti, ze kterého si pachatel zjevně nic nedělá.
Jinak se na věc podíval Zdeněk Ondráček, poslanec KSČM a bývalý policista. Ten přemítá, jak dopravní policisty, bezbranně čelící tunovým autům, co nejlépe ochránit, a upozorňuje na zbytečně opomíjenou možnost zastavovacích pásů. „Policie tento technický prostředek má, ale vzhledem k dřívějším problémům s jeho používáním jej prakticky nepoužívá. To je podle mne zásadní chyba,“ píše poslanec.
Podle něj chybí pouze pokyn ministra vnitra, který by jasně určil, kdy má být tento technický prostředek použit. „Pro zakročující policisty je daleko bezpečnější, pokud vozidlo, jehož řidič opakovaně nereaguje na výzvy k zastavení, na vhodném místě zastaví pomocí technického prostředku. Při každém pronásledování takového ujíždějícího vozidla totiž vzniká velké množství krizových situací, při kterém jsou vystaveni riziku ohrožení života a zdraví nejen samotní policisté, ale také veřejnost,“ píše poslanec.
Pak ještě prozradil, že se v tomto směru chystá ministra vnitra Milana Chovance interpelovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
