Textilka Juta bývalého senátora Jiřího Hlavatého oznámila propouštění ve svém závodě v Úpici. Celkem má firmu opustit 24 zaměstnanců, dalších 26 míst je v ohrožení.
Zatímco v minulých měsících musela propustit 70 lidí v závodě v Jaroměři kvůli ztrátě ruského trhu, nyní propouští v závodě vyrábějícím tkaniny pro zemědělce. „Významný odbyt agrotextilií máme v Nizozemsku. Tamní zemědělci však kvůli drahým energiím šetří a textilie pod zeleninu přestali obnovovat,“ vysvětlila ekonomická ředitelka Juty Marie Čermáková.
Má cenu pořádat demonstrace proti vládě?Anketa
Firma podle ní zaplatila jen za elektřinu v prvním pololetí o čtvrt miliardy více než vloni. K tomu zdražují i další energie a vstupy. Od září musely některé z jejich závodů omezit výrobu, část zaměstnanců zůstala doma na 60 procentech mzdy.
Již dříve Juta přišla o výrobu tkanin pro podstřešní fólie do Ruska, skončily i další provozy v závodě v Jaroměři. 40 lidí z továrny v Jaroměři již odešlo, z nich se 32 už podařilo sehnat práci jinde. Zbylých 30 má skončit na konci října.
Na tržbách Juta přišla podle odhadů o zhruba 400 milionů korun, S návratem na ruský trh nepočítá. „Trh tam po nás již obsadili výrobci z Turecka, Indie a Číny a ze zemí mimo Evropu,“ upřesnila ředitelka Čermáková.
Ředitel Jiří Hlavatý však věří, že se s těmito škrty firmu podaří udržet. „Juta nadále bude finančně stabilní společností tak, jako byla dosud,“ ujišťuje podnikatel, který v čele Juty stojí od roku 1989 a strávil v ní od roku 1972 celý profesní život.
Novinář Dalibor Martínek, šest let šéfredaktor Ekonomu a veterán mnoha ekonomických redakcí, jeho přístup ocenil. Hlavatý je podle něj „první vlaštovkou“. Jeho chování je podle komentátora zcela racionální a vizionářské.
Jste ještě schopni zajistit si dostatek kvalitního jídla?Anketa
„Ke stejnému kroku budou dříve či později muset přistoupit další české průmyslové firmy, ať se jim to bude líbit, nebo nebude,“ píše. Je to podle něj velmi jednoduché. Buď si firmy sáhnou do rezerv, do toho se ale nikomu moc nechce. Firmy sice z časů konjunktury ještě mají docela velké úspory, ale nejspíš si peníze raději nechají na budoucí investice, než je investovat do provozů, u kterých vůbec není jasné, jak na tom v budoucnu budou.
Nebo se pustí do „úspory nákladů“. Což je jen hezké slovo pro vyhazování lidí. Jenže v tuto chvíli jiná možnost nebude.
Pokud firmy nebudou propouštět a neudělají další nezbytné kroky k překlenutí těžkých časů, tak to prostě neustojí celá firma. Očekávání, že jim pomůže vláda, jsou podle Martínka bezpředmětná. Vláda podle něj nepodnikne nic kloudného, jen bude pořád vyzývat k „evropskému řešení“.
Náraz do zdi po Novém roce
Nadcházející zimy se podle Hospodářské komory obává prakticky celý sektor strojírenství. To nese nejvíce nárůst cen energií. Podle průzkumu komory již nyní plánuje nějaké propouštění 27 % velkých firem. A to přesto, že v objemu objednávek byl rok 2022 po covidové pauze docela úspěšný.
Ještě hůře jsou na tom hutě, sklárny nebo porcelánky, kde jsou energie klíčovou položkou ceny. Ty krize dostihla už nyní.
Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy hovoří o tikající bombě, po jejímž výbuchu přijde krize, jakou jsme ještě nezažili. „Situace, zejména těch velkých firem, je kritická,“ říkal na TV Prima. Nízké ceny elektřiny a plynu mají v tuto chvíli zafixované dvě třetiny velkých podniků, ale jen pouhé pětině z nich bude fixace pokračovat po Novém roce.
„Bomba tiká, a pokud se ji nepodaří zajistit, tak na konci roku vybuchne,“ říká otevřeně místopředseda průmyslníků.
Psali jsme:
Špicara v páteční diskusi ve studiu CNN Prima News rozčílila slova Heleny Horské, poradkyně premiéra Fialy, že podpora by měla směřovat k firmám s vyšší přidanou hodnotou a že je otázkou, jakou budoucnost mají energeticky náročné firmy nebo „montovny“.
„Když říká paní Horská, že energeticky náročné firmy nemají budoucnost, mají nízkou přidanou hodnotu, lze je i označit za montovnu, tak má na mysli například i Třinecké železárny? Můžeme je tedy odepsat,“ protestoval Špicar.
Navíc je podle něj otázkou, jak velká pomoc bude. Vláda alokovala na podporu třicet miliard, ale jen Třinecké železárny podle něj potřebují na kompenzaci nárůstu energií miliard pět.
“Vláda alokovala 30 miliard, ale jen Třinecké železárny potřebují pět miliard navrch na energie.”@R_Spicar_SP_CR
— Lucie Hrdličková (@HrdlickovaLU) October 17, 2022
“Skutečně ty prostředky v rozpočtu nejsou a o to důležitější je mít celoevropské řešení.”@DHavlicek. Dnešní vysílání @CNNPrima. pic.twitter.com/NzpEzpLScv
I ekonom Jan Švejnar otevřeně říká, že někteří budou muset zavřít. Otázkou pouze je, kolik jich bude. Nesmí jich být příliš mnoho – a zde je role vlády, která by měla mít ujasněno, jak postupovat a koho případně zachraňovat.
„Slabí budou padat. Silní je za levné peníze sežerou,“ píše natvrdo komentátor Martínek.
Investiční vlci jsou podle něj připraveni se o padlé fabriky porvat.
„Přichází čas vlků. Někteří ekonomové to předvídali, a dokonce se na tuto situaci těšili. Trh se prý vyčistí. Možná ano. Ale bude u toho téct krev,“ uzavírá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
