Zkušený primář: Covid? Tímhle snadno snížíte riziko. Co černoši nemají?

02.10.2020 9:02

REPORTÁŽ Na Novém Zélandu strkají do masa něco, díky čemu jsou odolnější proti viru. Veřejnost ví málo o vitamínu, který až 10× sníží riziko covidu-19. Proč se „lepí“ víc na černochy než na Evropany? Virulence z Číny na hrobech Italů a jedno velké zklamání. PL na besedě s lékaři, kteří vědí i to, o čem se nemluví. Učitelé, nevyhazujte děti kvůli rýmě.

Zkušený primář: Covid? Tímhle snadno snížíte riziko. Co černoši nemají?
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Primář Ondřej Topolčan z plzeňské fakultní nemocnice na besedě "Covid-19 - problém současnosti"
reklama

Anketa

Chcete Miroslavu Němcovou v Senátu?

6%
94%
hlasovalo: 30624 lidí
„Covid je největší příklad toho, jak jdou dělat dobré informace a dokonalé dezinformace. S obojím se setkáváme každou minutu,“ zaznělo v Karlových Varech od primáře plzeňské imunologie Ondřeje Topolčana, který se podílí na výzkumu u pacientů nakažených koronavirem. Ví maximum o tom, co proti riziku infekce pomáhá, jak zákeřné jsou, či nejsou objevené mutace viru a mnoho dalšího, o čem zatím  informace na veřejnost v některých případech sotva prosakují.

V hotelu Kriváň, kde se konala speciální beseda „Covid-19 – problém současnosti“, v publiku převažovali zdravotníci, ale přístup nebyl zamezen ani laické veřejnosti. Mediální sféru zastupovala jen redaktorka ParlamentníchListů.cz.

Nízké hladiny u černochů

Přestože je dnes dělení člověka na rasy někdy vnímáno jako kontroverzní, právě barva pleti mimo jiné určuje, jak hodně „půjde“ koronavirus na člověka. Souvisí to s vitamínem D.

Plzeňská Laboratoř imunochemické diagnostiky totiž zjistila, že pacienti s covidem mají nízké hladiny právě takzvaného „antirachitického“ vitamínu. „Dokáže blokovat cesty, kterými se vir dostává do buňky. Dostatečné množství vitaminu D je tak obranným mechanismem,“ zní jeden ze základních poznatků, který už letos profesor demonstroval.

Jakou to má souvislost? Přestože vitamín se tvoří v kůži působením slunečního záření, máme vysvětlení i pro to, proč jižní státy vykazují velkou nakažlivost, i když mají slunce dost. V Evropě totiž čára, kde je vitamin D tvořen téměř celoročně, prochází jižně od Neapole, tedy prakticky náš kontinent je v oblasti mimo příznivý dopad slunečních paprsků, které jsou pro vitamín zdrojem.

„Zrovna před půl rokem se objevily články o deficitu vitamínu D ve středomořských státech. Itálie, Řecko i třeba francouzská Riviéra jsou mimo. Pro změnu, problém Afriky tkví v tom, že černá pigmentace snižuje tvorbu vitaminu D – černoši ho mají v nízkých hladinách,“ překvapil odborník, který nyní tvrdí, že nedostatečná hladina déčka až 10× zvyšuje riziko náchylnosti k infekci, a zároveň, že u takového pacienta bude průběh nemoci těžký.

Fotbalista z Konga jako důkaz

Fakultní lékaři kupříkladu zjišťovali hladinu vitamínu D u hráčů plzeňské Viktorky: „Jeden hráč je černoch. Vykazoval nejnižší hodnotu – 30, a přitom se den předtím zrovna vrátil z Konga!“ Takže dle primáře je náchylnost ke covidové infekci otázkou úhlu dopadu slunečních paprsků, jakož i barvy pleti, a dostatečného množství vitamínu.

„Nízkou hladinu mají lidé s diabetes, těžkou obezitou, kardiovaskulárními nemocemi,“ zmínil s tím, že doplnit by si déčko měla zhruba třetina populace. V Česku čerpáme vitamín díky slunci jen od 5. května do 15. září, neboť jen v tomto období mají UV paprsky ten „správný“ úhel dopadu. „Z odběrů u pacientů mezi dubnem a srpnem jsme u těch na JIPce měli některé, kteří vykazovali hodnoty až neměřitelné, jak byly nízké,“ prozradil primář Topolčan.

Podle něj ale ještě zůstává otázka, zda měli hladinu vitaminu nízkou už v době nákazy, nebo jim jej virus v průběhu léčby spotřeboval. 

„Je to hypotéza, na kterou teď nedám odpověď,“ konstatoval.

Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc., primář oddělení imunochemické diagnostiky Fakultní nemocnice Plzeň. Foto: Lucie Bartoš

Červená karta pro zahalování?

Anketa

Podporujete Andreje Babiše? (Ptáme se od 30.9.2020)

73%
27%
hlasovalo: 25165 lidí
Některé státy proto užívání déčka přímo regulují. „Jedním z prvních států, který má přímo zákon o užívání vitamínu D, je Saúdská Arábie, protože deficit vitaminu D jim činil obrovské problémy i u jiných chorob než infekčních, ale i u kardiovaskulárních, nádorových a dalších. S výjimkou Kanady a Dánska, které rovněž mají podobná pravidla, to snad nezavedly žádné jiné státy – to, aby měly od věku 0 až po 100 let dáno, jak velká dávka má být kdy užívána,“ přemítá lékař.

V Saúdské Arábii má bohužel negativní vliv právě tradiční zahalování a styl života.

Informaci potvrdil Ladislav Špišák, předseda Institutu lázeňství a balneologie: „Když máme pacienty z Arábie či z arabských emirátů, tak u nikoho z nich jsem neviděl normální hodnoty, jsou opravdu nízké. Podle mě tam hraje roli i genetika.“

Na Novém Zélandu, kde virus naopak vůbec není problémem, je tato skutečnost dávána do souvislosti s tím, že tam již nějakou dobu dochází k fortifikaci, tedy k obohacování masa a mléka právě o vitamín D. „V této zemi je nejnižší počet výskytu covidu a vůbec nejnižší úmrtnost na něj,“ sdělil primář.

Pro změnu, zvýšený výskyt nemoci v Brazílii vidí zdravotníci především jako otázku socio-ekonomickou. „Osmdesát procent úmrtí tam představují lidé ze slumů,“ poukazuje na souvislost s chudobou a s hygienou. V USA jde hlavně o černošské a španělské obyvatelstvo. „Kromě pigmentace je za tím také fakt, že zdravotní pojištění u této frakce obyvatel je nulové či minimální,“ poznamenal Topolčan. Vyhodnocuje z toho, že covidové problémy nejsou potížemi průběhu onemocnění, jako spíše toho, jaké je prostředí okolo nás.

Číňané pro Itálii...

Lékař se zabýval porovnáním úmrtnosti v předešlých letech a dospěl k tomu, že chřipkové epidemie například v Belgii na začátku let 2018 a také 2017 měly mnohem menší dopad na celkovou mortalitu než jarní vlna covidu-19, totéž Anglie a Itálie: „V těchto zemích byl covid mnohem věším problémem než u nás.“ Na grafu pro Českou republiku totiž ukázal, že chřipkové epidemie v od roku 2015 měly za následek naopak daleko víc úmrtí než covidová infekce. 

Zmínil také, že Itálie, podle něj, „vděčí‘“ kolapsu zdravotního syytému proto, že – což se přímo nezveřejňovalo – tam bylo zaměstnáno sto tisíc Číňanů. „Zavlekli tam vysoce virulentní infekci, kvůli níž Itálie nezvládala lůžkovou kapacitu,“ řekl.

Pohled do publika, které mělo řadu otázek. Foto: Lucie Bartoš

Co zajímalo veřejnost?

Dotaz padl například na srovnání koronaviru se španělskou chřipkou. „To byl proti covidu obrovský problém! To, co tu máme, je jen zlomek. Těžko to vůbec srovnávat, a to jak metody detekce, úroveň zdravotnictví a podobně. Řekl bych: nejsme na tom líp v boji, ale v detekci,“ míní šéf plzeňské imunolaboratoře.

Kolega Špišák sám měl dotaz na Topolčana, a to ve věci mutace daného viru.

„Máme v tomto směru relativně štěstí, protože mutace, které existují, vznikají na tak malém počtu aminokyselin, že nedokážou vůbec ovlivnit chování viru v organismu. Normální mutace, třeba i chřipková, probíhá v rámci například stovky aminokyselin, ale u covidu jde o maximálně o pět až osm aminokyselin, což vůbec nehraje roli. Druhá výhodná věc proti chřipce je, že bude-li vyvinuta vakcína, tak postihne všechny mutace,“ objasnil trochu odborněji primář.

Prevence? Buďte úzkostní

„To, že má virus lipoidní membránu, je výhodné i svým způsobem pro nás, protože ji dezinfekcí s obsahem alkoholu relativně slušně zlikvidujeme, jelikož ji rozpustíme. Tím snížíme infekčnost viru,“ byla další užitečná informace, která zazněla.

A také: „Jakmile virus vnikne do buňky, tak okamžitě uvolní do oběhu cytokiny a dalších věcí, což vede k řadě cévních změn a především k poškození myokardiálních buněk a kardiovaskulární patologii. Takže není správné označovat infekci jako respirační virózu!“ zdůraznil Ondřej Topolčan. Postihuje totiž vedle dýchacích cest i játra, ledviny, pankreas a jsou popsány i příznaky střevní, i když výjimečně.

Zejména kantoři, kteří posílají domů s podezřením na koronavirus děti s obyčejnou rýmou, by měli svou hysterii „zklidnit“. Jak ukázal přehledně Ondřej Topolčan v tabulce, mezi nejčastějšími ani méně obvyklými příznaky onemocnění běžná rýma není:

Z prezentace Ondřeje Topolčana.

Nejlepší prevencí je podle něj mytí rukou a precizní hygiena. Dále se minimálně dotýkat obličeje a sliznic. Doporučil také kloktání, které se prý začíná nyní hodně zdůrazňovat právě proto, že vstupní branou je nejen nos, ale také dutina ústní.

Na dotaz diváka potvrdil, že on sám používá Listerin, ten je určitě vhodný. S dalším tázajícím souhlasil, že i Septofort je vhodný.

Lidé mají co nejméně pobývat v kolektivu, dodržovat odstupy. Podporuje mimo jiné i nošení roušek podle předpisů. „Nedotýkat se obličeje je těžké pravidlo, vím to sám na sobě,“ poznamenal.

Zdůraznil také, že je potřeba adekvátně léčit existující choroby. „Hodně se zapomíná na to, že je potřeba co nejoptimálněji kompenzovat každé komplikované onemocnění. Diabetes a podobně… Covidu to nahrává... Není důležité nemít onemocnění, ale být nesmírně úzkostlivý,“ nabádá. „Je důležité uplatnění selského rozumu,“ dodal.


V rámci fakultní nemocnice došlo k vyšetření celkem 1501 zaměstnanců, z toho 78 bylo pozitivních, tedy 5,2 procenta.


A lék? „Přímý jednoznačný lék na covid nemáme,“ zklamal primář. Mezi známé a experimentální medikamenty, které se v léčbě používají, zmínil antivirotikum remdesivir, antimalarika, kortikosteroidy, monoklonální protilátky proti S proteinu viru, interferony a rekonvalescentní plazmu od vyléčených pacientů. „Musí být důsledně testovaná, jinak je to dost velký problém,“ podotkl k poslední položce. Bohužel ale podle údajů Meoclinic prý bylo ve světě uskutečněno malý počet podání, není evidován efekt ani neexistuje studie.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Moravec lhal. Takhle už ne! Kauza Prymula nabrala směrem k ČT obrátky

12:53 Moravec lhal. Takhle už ne! Kauza Prymula nabrala směrem k ČT obrátky

Václav Moravec ve svém pořadu tvrdil, že na vyšehradské schůzce byl i náměstek VZP Šmehlík. Ten to p…