Eduard Chmelár je slovenský historik, politický a mediální analytik, vysokoškolský učitel, publicista a občanský aktivista. Angažoval se při sametové revoluci a také vedl mírové kampaně, např. proti základní vojenské službě.
Chmelár na úvod zmínil, že způsob, jakým je dáván prostor kandidátům v médiích je neférový a diskriminační, protože průzkumy, kterými se televize a jiná média řídí, si objednávají politici a jsou podle něj zmanipulované.
Prohlásil, že má tři pilíře své politiky: mírový, sociální a environmentální, a dodal, že na Slovensku není politická strana, která by tyto tři hodnoty spojovala. Je dobré dodat, že Chmelár vedl několik mírových iniciativ, například za zrušení základní vojenské služby. Politika ho prý jak přitahuje svou možností věci měnit, tak odpuzuje tím, kdo se v ní pohybuje. Dodal, že se chce držet pravomocí prezidenta a neslibovat hory doly, protože podle něj neustálé slibování a následné neplnění slibů v politice vede k extremismu.
Moderátor ho pak konfrontoval s jeho citátem, že ho neláká ani funkce, ani moc, ale vliv na fungování společnosti. Ovšem podle moderátora být prezidentem znamená hlavně mít funkci a mít moc. Chmelár mu oponoval, že prezident má hlavně vliv a on chce mít hlavně tuto tzv. soft power neboli měkkou sílu. Dle něho má prezident, pokud je dostatečně inteligentní a charismatický, dát společnosti základní vizi. „Aby jí dal, jak říkal Masaryk: ‚Státy stojí a padají na ideách, které je zrodily.‘ My nemáme takovou ideu. My jsme neměli silné prezidenty, kteří by té společnosti dali nějaký směr. My jsme měli vždy prezidenty, kteří nikomu nevadili. Na rozdíl od České republiky, kde co prezident, to silná osobnost. Toto potřebujeme změnit. Potřebujeme prezidenta s nějakou intelektuální vizí, prezidenta, který dá společnosti cíl, zvlášť v této době, kdy přešlapujeme na místě,“ srovnal Chmelár Česko a Slovensko a dodal, že od vstupu do EU nemá Slovensko žádný cíl a vládnou mu technokraté, kteří ví, jak udržet moc, jak korumpovat a ničit soupeře, ale nedávají Slovensku žádnou přidanou hodnotu. Sám sebe považuje za dobrého kandidáta, protože prý zná Slovensko, zná jeho obyvatele a zná slovenskou historii.
Vyjadřoval se i k pochodům Za slušné Slovensko. Zúčastnil se jen jednoho, protože Ján Kuciak byl jeho studentem, ale nikoliv dalších, protože demonstranti podle něj nemají jasně definované požadavky. Přirovnal situaci ke korupční kauze Gorila, naopak se vymezil proti tomu, že by se pochody daly přirovnávat k sametové revoluci, kdy byly jasné požadavky, po jejichž naplnění mohly být svobodné volby. „Tady nic takového není. A víte, největším zločinem v politice je sebrat lidem naději. Ta frustrace vede k tomu, že ty hlasy se nepřelijí k demokratické opozici, ale směrem k extrému. Zbabraná Gorila vedla k Mariánovi Kotlebovi (bývalý župan Banskobystrického kraje za Naše Slovensko) v slovenském parlamentu, zmařené Slušné Slovensko, které šlo do ztracena, může vést k ještě většímu nárůstu extremismu, a to si já nevezmu na svědomí,“ odůvodnil Chmelár, proč se nezúčastňuje této iniciativy.
Fotogalerie: - Vesnice roku na Hradě
Protesty podle něj spunktoval prezident Kiska a mít za to, že protesty zorganizovali mladí aktivisté, je naivní. „Od začátku to tam vidíme, od začátku vidíme zneužívání situace ze strany prezidenta republiky. Například dnes, ta reakce na zatčení šéfa firmy, který mu dělal kampaň, je pro mě pobuřující. Prezident řekl, že se nenechá vydírat a vyjádří se ve čtvrtek. Co je ve čtvrtek? první výročí zavraždění Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Já to považuji za nemístné zneužívání této situace,“ popsal Chmelár původ protestů a dodal, že by vyšetřování probíhalo rychleji, kdyby si na něm politici nehonili politický kapitál.
Moderátor pak konstatoval, že Chmelár považuje Kisku za figurku a marketingový produkt, a ptal se, proč tomu tak je. „Já nemůžu věřit Andreji Kiskovi, ani když mu věřím,“ uvedl prezidentský kandidát bonmotem své vysvětlení. Kiska se podle něj nedokáže ani intonačně trefit do projevu, který mu někdo jiný napsal. „Já nemám jistotu, že ten člověk je opravdu autentický a není manipulovatelný,“ tvrdí Chmelár a dodává, že Kiska tak vypadá i při některých svých rozhodnutích. A opřel se do Kisky i za utajování svého denního programu a platů svých podřízených.
Fotogalerie: - Rozhovor s Klausem
Dalším tématem byla slovenská ústava. Chmelár by si přál vytvořit ústavu zcela novou. Současná ústava podle něj sloužila úctyhodně, ale je prý šitá horkou jehlou a následky jsou vidět. Byl by rád, kdyby diskuze o nové ústavě byla celospolečenská a návrh ústavy by měl být schválen v referendu. To by podle něj zabránilo politikům, aby si z ústavy dělali „trhací kalendář“. Chtěl by také posílit pravomoci prezidenta, ne na úroveň prezidentského sytému, ale zamlouvá se mu polský systém, kde veto prezidenta je možné přehlasovat jen třípětinovou většinou.
V zahraničních záležitostech se moderátoři věnovali zahraniční politice. Zejména Chmelárovu prohlášení, že by vypověděl závazek NATO dávat dvě procenta HDP na zbrojení. Podle Chmelára má Slovensko špatně nastavené priority a nedává dostatečné prostředky napříkald na vzdělávání, vědu a výzkum. Prý by to udělal jako Angela Merkelová, která prohlásila, že Německo má jiné priority. Navíc tento závazek je podle něj politickým slibem, tedy není závazný. Moderátor mu stále nedal pokoj s otázkami, zda tyto výdaje na zbrojení Slovensko nepotřebuje. Chmelár reagoval, že je to otázka priorit: „Chcete být po uši ozbrojení, ale nemocní a hloupí?“ Na závěr doplnil, že je proti sankcím vůči Rusku, protože jsou politicky neefektivní a ekonomicky škodlivé. A stejně jako další evropští státníci by byl pro jejich zrušení.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
