„Ve všech vyspělých západních zemích jako je Rakousko nebo Německo, celá západní Evropa, Spojené státy, Kanada, Nový Zéland. Všude máme progresivní daně,“ připomíná na začátek svého komentáře bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. „Ve vyspělých zemích je tento přístup považován za zodpovědný, spravedlivý a do určité míry solidární vůči těm, kteří z nejrůznějších důvodů tolik nevydělávají. Na západ od nás toto nikdo nezpochybňuje,“ dodává.
Na to, že vláda nehodlá přistoupit na větší zdanění vyšších příjmů v podobě progresivní daně, v médiích opakovaně upozorňuje ministr financí Zbyněk Stanjura.
Od pravice, od ODS a TOP 09 podle Roučka u nás vidíme stále snahu zavádět rovnou daň. „Ale, podívejme se, kde rovnou daň mají? Ve všech rozvojových zemích východní Evropy, ať je to Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, Severní Makedonie, Ukrajina, Rusko. Jak je vidět, tyto země žádný pokrok nedělají, Západ nedohánějí a mají obrovské problémy s deficity státního rozpočtu. U nás si řada lidí např. Miroslav Kalousek mysleli, že rovná daň přiláká více investorů. Jenže, jak se ukázalo, není to pravda,“ popisuje. Sídla firem jsou totiž v zemích na západ od nás, kde jsou daně vyšší a nikomu to nevadí. „Něco jiného je podniková daň, tedy daň z přijmu právnických osob. Ale pokud jde o daň z příjmu fyzických osob, kdy například miliardáři včetně Andreje Babiše platí minimální osobní daně? Je něco prohnilého v našem státě dánském,“ doplňuje Rouček.
Jediná strana, která dlouhodobě usilovala o zavedení progresivní daně, byla ČSSD. Jen nikdy neměla sílu ji prosadit. „Tak to bylo již na počátku našeho tisíciletí i ve vládách s Andrejem Babišem. U nás jsou to strany jako ODS nebo TOP 09, které zavedení progresivní daně brání. V tom jim sekundují nejrůznější tzv. nezávislí ekonomové nebo ekonomičtí odborníci, kteří jsou vesměs činní v nejrůznějších bankách a společnostech. Zdárně jim v tom sekundují také naše tzv. nezávislé sdělovací prostředky, které jsou vesměs v rukou českých miliardářů. Z jejich pohledu samozřejmě také vyšší daně platit nechtějí,“ uvedl. „Pokud se chceme pohnout jako Česká republika dopředu a mít spravedlivý daňový systém jako je na Západě a řešit problémy deficitu státního rozpočtu, měli bychom udělat totéž a zavést progresivní daně,“ míní Rouček.
Vydělávají stále ti nejbohatší a jejich jmění se zvětšuje
Jsou ceny elektřiny v ČR spravedlivé, s ohledem na mezinárodní situaci?Anketa
Situace je v současné době vážná ve všech zemích. Ceny energií i potravin se mnohonásobně zvýšily. „Pokud jde o nás a Evropu, když jdeme na jih až po Španělsko a na sever po Skandinávii, ve všech zemích vlády zavedly silné balíčky pomoci nejen těm nejpostiženějším, ale i střední vrstvě. Snaží se kompenzovat nejen vysoké ceny energií. V Německu máte na měsíc za devět eur jízdenku na vlak, metro a městskou dopravu všude po celém Německu,“ dává příklad.
Rouček: Hrozí sociální výbuch
Česká vláda se podle něj snaží o nemožné. „U nás bohužel zaostáváme. Dnešní vládní strany slíbily ve volební kampani nereálný slib. Snižování deficitu státního rozpočtu bez zvyšování daní. Snižovat rozpočet, když jde všechno nahoru? Dělají to na úkor nízkopřijmových i středních vrstev. Dvacet procent naší populace nemá žádné úspory,“ varuje Rouček.
„Na podzim hrozí čtvrtině domácností, že nebudou mít na zaplacení základních věcí jako je elektřina a plyn. Každá zodpovědná vláda by s tím měla něco dělat. Existuje určitá forma pomoci, ale řada věcí je jen ve fázi úvah a počítání. Doufejme, že se naše vláda pohne a že v příštích dnech představí jasný konkrétní balíček pomoci. Jakmile začne topná sezóna, pro mnoho domácností vznikne problém. I u nás, kde se tolik nedemonstruje a nestávkuje, hrozí sociální výbuch. Těm lidem nic jiného nezbude,“ dodává.
Mezitím slyšíme od ekonomů, že do recese směřuje celá eurozóna. „Pokud jde o euro, ruská válka na Ukrajině má na nás dopad. To je jasné. V porovnání s dolarem oslabují všechny měny. Proč? Protože Spojené státy jsou za Atlantikem a nejsou válkou tak bezprostředně ohroženy. Nejsou tak ohroženy ani co se týká surovin,“ říká Rouček.
Hrozba v Německu. „Nevidím důvod k panice“
Evropská komise zveřejnila prognózu na tento i příští rok. „V prognóze se hovoří o snížení růstu, ale ne o recesi. Pokud samozřejmě nedojde k úplnému zastavení dodávek ruského plynu. Ano, hospodářský růst se snižuje v západní Evropě i u nás,“ uvedl bývalý místopředseda Evropského parlamentu. „Rusko jde do mínusu, v ekonomice se začíná projevovat, že chybí dodávky zahraničních firem. Výroba od zbrojního průmyslu po automobilový je závislá na dodávkách západních technologií,“ dodal.
Pokud by v roce 2022 byly parlamentní volby, volili byste stejnou stranu jako v roce 2021? (Ptáme se od 28.6.2022)Anketa
Největší problémy budou muset zvládnout středoevropské země, které nemají přístup k moři. „Česká republika, Maďarsko, Slovensko, Rakousko a země, která byla nejvíce odkázána na dovoz ruského zemního plynu, tedy Německo,“ vypočítává Rouček. „Když si pustíte německou televizi v posledních dnech, nemluví se o ničem jiném, než o možném zastavení plynu. O tom, jaké jsou krizové plány a jak Německo bude reagovat. Jak domácnosti, tak průmysl. Zda k té situaci dojde? Uvidíme za několik týdnů. 21. července by měla skončit každoroční pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1. Uvidíme, jakým způsobem se podaří najít náhradní zdroje zemního plynu z jiných dodávek.“
Maďaři podle Roučka začínají být zoufalí, mají naplněné zásobníky jen ze 44 procent. „Navzdory tomu, že má Viktor Orbán dobré vztahy s Ruskem a s Vladimirem Putinem, obávají se nejhoršího a zavádějí nouzový stav,“ popsal.
V případě Německa nepředpokládá, že by došlo k zásadním problémům. „Je potřeba si být vědom všech rizik, ale nevidím důvod k panice. Reakce v Německu je přehnaná,“ uzavírá dnešní komentář Libor Rouček.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá