Calábek se hned z počátku rozpovídal o problému nových mutací koronaviru: „Pokud bychom se chtěli bavit o koronaviru, o nových, a stále nebezpečnějších variacích tohoto viru, tak bychom k tomu měli přistoupit z genetického hlediska, a to jak z genetického hlediska samotného viru, tak i nás samotných, jeho hostitelů. A pokud jde o genetickou stránku viru, tak tam hraje klíčovou roli celá řada mutací. Nejprve jsme se setkali s takzvaným wu-chanským virem D614, který se začal měnit už koncem března na mnohem nakažlivější variaci s mutací ve spike proteinu, to je v bodlině, kterou navazuje na naše receptory. Tato mutace se nazývá D614G, a vytvořila novou variaci, která se velice rychle rozšířila po celé Evropě, Americe, ale vyhnula se východní Asii,“ popisuje Calábek.

A důvod proč, podle Calábka, koronavirus tak rychle mutuje? „Patří mezi RNA viry. Velká část lidí se domnívá, že vlastně viry jsou jednotné, a že když se nám podařilo třeba vyhladit díky Karlu Raškovi a českým badatelům černé neštovice, na tom jsme měli lví podíl, tak to tak bude i s jinými viry. Ale to není pravda. To byly DNA viry, které prakticky nemutují,“ vysvětluje dál host s tím, že každý RNA virus má jakési svoje molekulární hodiny, což znamená, že koronavirus mutuje prý jednou až dvakrát do měsíce.