Vše začalo vyřizováním účtů v rámci arménské mafie. Například server IDNES.cz rekapituluje, že Andranik Soghojan působil jako neoficiální šéf jejích struktur a tzv. „vor v zákoně“, tedy nejvyšší autorita mezi kriminálníky, která urovnává spory jednotlivých skupin. Byl obviněn z toho, že si objednal vraždu jednoho z podnikatelů, který porušil nepsaná pravidla podsvětí. Pokus nevyšel díky dvojnásobnému omylu najatého zabijáka, který nejprve na Václavském náměstí těžce zranil jiného Arména a poté zastřelil řidiče tehdejšího šéfa Sazky Aleše Hušáka.

Neúspěšný vykonavatel dostat za své řádění doživotí (po odvolání zmírněné na 22 let) a následně byl z objednání vraždy obviněn vor v zákoně společně s pěti dalšími osobami z bývalého Sovětského svazu. Spolu s ním vstoupil na scénu jako advokát i Julius Kramarič.

Ten si již v minulosti připsal na konto řadu kontroverzních kauz, pohybujících se v prostředí podsvětí. Obhajoval například fotbalového bosse Jaroslava Starku z Příbrami, nebo figuroval v případě uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře, který advokáta obvinil, že jej vydíral. Zejména v prvním případě podle magazínu Týden proti sobě poštval detektivy z ÚOOZ, kterým zcela rozbil jejich obžalobu, ze které nezbyl jediný hodnověrný důkaz.

V souvislosti s případem arménského vora v zákoně byl Kramarič obviněn z uplácení svědků. Podle policie měl v roce 2010 navštěvovat v ruzyňské věznici dva vězně, kteří sdíleli oddělení s Tagirem Tarschojevem, který byl klíčovým svědkem proti skupině mafiánů.

Magazín Týden nyní v obsáhlé reportáži připomíná, že advokát je měl podle obžaloby nutit, aby vypověděli, že se jim jejich odsouzený kolega svěřil, že ukrajinského vraha na arménského podnikatele najal on sám. Zároveň měl říci, že jej policisté z ÚOOZ za křivé svědectví upláceli. Mělo se jednat o dvacet tisíc euro a příslib snížení trestu.