„Zahraniční vlastníci rozhodují, co a jak se bude vyrábět a komu a kde prodávat. Zadávají domácím subdodavatelům své výrobní, skladovací a montážní potřeby za smluvní ceny,“ popisuje současný stav v komentáři pro Hospodářské noviny. S rostoucí cenou práce však tento stav investory čím dál méně přitahuje, takže raději odcházejí do ještě levnějších končin. Ekonomická data dnes naznačují, že k takovému jevu skutečně začíná docházet.
Česká ekonomika je z více než čtyřiceti procent vlastněna zahraničními subjekty a jejich zisky se na celkových podílí dokonce třemi pětinami. Navíc u nás zahraniční banky spravují více než 99 procent všech úspor. „ČR má dnes nesporně nejvíce firem se zahraničním vlastníkem v celé střední Evropě,“ píše profesor Zelený. České továrny přitom většinou těmto firmám slouží jen pro efektivní výrobu subkomponentů. Zaměstnávají se tu montéři, obráběči nebo kvalitáři, ale na vývoji nebo obchodu se u nás podílí minimum lidí.
Až tyto firmy odejdou, bude naše ekonomika dosavadním vývojem velmi zdeformovaná. Bez vývoje nedokážeme výrobky inovovat, bez obchodu nedokážeme mít styk se zákazníkem. Zbydou nám jen továrny s kvalitními dělníky.
Za těchto podmínek musí mít podle Zeleného ono „nakopávání“ české ekonomiky, o němž se pořád hovoří, především podobu rozvoje těchto chybějících dovedností. „Je třeba založit desítky soukromých podnikatelských univerzit, učit podnikání už od základní školy, povzbudit výuku odkazu bratří Baťů a obnovit tak `českou školu` podnikového řízení,“ doporučuje Zelený. Mimo to je prý třeba povzbudit výzkum a přeorientovat vzdělávání na skutečné potřeby ekonomiky. Jen tak prý převezmeme „vládu věcí svých“ do skutečně vlastních rukou.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
