Když sleduje konflikt na Ukrajině, opakuje se tam či rezonuje historie, nebo je to něco jiného? „Záleží, na jaký aspekt toho konfliktu se podíváme. To, co se děje na těch bojištích, prozatím, možná naštěstí, určitě nepředstavuje zcela novou kvalitu toho samotného vedení války, kterou bychom doposud nikdy jindy nikde jinde neviděli. To, co se děje na diplomatickém poli kolem toho, stejně tak řadu těch aspektů, které teď vidíme na obou stranách, a v tom, jak se vyvíjí dynamika mezinárodních vztahů mimo to bojiště, je něco, co v určitých dílčích aspektech můžeme vypozorovat i jindy a jinde. Co samozřejmě ten konflikt činí velmi speciální pro nás, je to, že se odehrává velmi blízko našich hranic, tomu jsme odvykli za tu dobu, minimálně od druhé světové války, určitě tady nebyl žádný takhle velký ozbrojený konflikt velmi blízko. A že se odehrává ve velmi nepříjemné situaci, kdy na jedné z těch bojujících stran je nukleární velmoc,“ poznamenal mimo jiné Kučera.

„I v oficiálních zdůvodněních velmi často zaznívá motiv, že jedním z důvodů útoku na Ukrajinu je právě ta šířící se expanze Západu směrem k ruským hranicím a že aby nedošlo ke konfliktu se Západem, NATO, je nutné expanzi zastavit právě teď na Ukrajině, protože to je poslední možnost pro Rusko,“ hovořil pak o jednom z ruských zdůvodnění Kučera.