Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?Anketa
Přizpůsobení důchodového věku délce dožití a zpomalení růstu důchodů jsou dvě hlavní poselství důchodové reformy, kterou představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Nově by se měl věk odchodu do důchodu automaticky měnit na základě doby dožití. Konkrétní věk bude každoročně aktualizovat ČSÚ. Člověk se ho dozví v okamžiku dovršení padesáti let věku. Z roku na rok se však bude moci zvednout hranice pro odchod do penze maximálně o dva měsíce. „Průměrná doba pobírání důchodu by měla být 21,5 roku, což je doba, která je nyní,“ konstatoval ministr práce Marian Jurečka.
Zesložitění stanovování odchodu věku do důchodu považuje makroekonom Jaroslav Ungerman za nerozumné a zbytečné. „Stanovit pevnou hranici není nic proti ničemu. Vůbec nic se nestane, když věk pro odchod do důchodu zůstane 65. Ale stát by měl usilovat o to, aby lidé, kteří překročí hranici 65 let, pracovali dál, pracovali dobrovolně a bylo to zvýhodněné. To je podle mě důchodová reforma. To je to, co dnes neexistuje. Dnes, když pracujete po pětašedesátce a máte normální pracovní poměr, tak vám zvýší důchod o 0,4 procenta výpočtového základu. To je podle mých propočtů měsíční navýšení důchodu o 70 korun. Do toho systému přispíváte při průměrném platu 10 tisíc. Tak si to spočítejte, jak nesmyslně, hloupě a nevýhodně je ten systém nastaven,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Ungerman.
Pracující důchodce odvede 100 tisíc a dostane tisícovku
Nechápe, proč by lidé neměli pracovat do 70, pokud se na to cítí a chtějí. „Netvrdím, že takto musí pracovat všichni. Ale stát by měl lidi stimulovat k tomu, aby pracovali dál. I z hlediska normální logiky do toho systému jako pracující důchodce nasypu spoustu peněz a proti tomu nic nedostanu. Za rok tam dám 100 tisíc a dostanu tisícovku! Co je to za logiku nutit lidi, aby chodili do důchodu? Naopak. Ať pracují co nejdéle, když chtějí. Najděme pro ty lidi zaměstnání nebo jim řekněme, že budou pracovat ne pět, ale třeba dva nebo tři dny v týdnu, čemuž bude odpovídat jejich plat. To všechno se dá udělat. To je to, co bychom měli stimulovat. To by u mě byla reforma říct lidem: ‚Klidně pracujte, ale dostanete za to něco víc než dneska‘. Ale takovou úvahu asi od nikoho nemůžete chtít,“ podotýká zklamaně bývalý poradce čtyř českých premiérů.
Podle makroekonoma Jaroslava Šulce je tento způsob přizpůsobení důchodového věku délce dožití velmi zvulgarizovaný závěr Potůčkovy komise, která říkala: „Posouvejme věk odchodu do důchodu takovým způsobem, jak se bude měnit doba dožití mužů a žen. Podle toho se sdělí lidem, kteří mají do důchodu asi 15 let, jestli se jejich věk odchodu do důchodu bude měnit, nebo ne. Nám to tenkrát vycházelo, že by poměrně dlouho, až do roku 2030, měl zůstat důchodový věk na těch 65 letech. Ale může do toho vstoupit vyšší moc. Přišel covid a najednou se všechna demografická čísla zhroutila, protože zemřelo 40 tisíc lidí především seniorního věku,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Šulc.
V Česku na důchody v relaci k HDP 9 %, v Německu 13
Zásadu, aby lidé měli ještě čas se připravit, považuje za slušnou, ale nic jiného Marian Jurečka neřekl. „Při vší hrůze ta důchodová reforma není důchodová reforma. To je jenom přitvrzení těch klíčových parametrů jen a jen, aby se ušetřilo. Okrádat důchodce takhle nestydatě, že těm, co už jsou v důchodu, zredukuji valorizaci, a chlubit se tím, že základní důchod bude 20 procent průměrné mzdy, což při průměrné mzdě 40 tisíc vychází 8 tisíc měsíčně, to je děs. Kristepane, to si z nás pan ministr dělá srandu? Z 8 tisíc se přece nedá žít. To je nesmysl. Budou muset mít sociální dávky. Jen se tak znásobí výdaje, které bude mít stát na obsluhu důchodců. To nedává logiku,“ míní Jaroslav Šulc.
Psali jsme:
Vláda si při obalamucení veřejnosti pomáhá nejrůznějšími způsoby, jak ji přesvědčit, že na důchodech se musí šetřit. „Mně především vadí, že je to velká demagogie. Dnes se v relaci k HDP vyplácí zhruba 8 až 9 procent na důchody. Takhle je to stabilní už řadu let. V Německu a v dalších zemích je to 12-13 procent, tedy mnohem výš. Tak proč z toho Fialova vláda dělá takovou vědu? Kolik si představují, že to v tom roce 2050 bude vypadat? Vždyť se to ani nedá spočítat, protože to je celé o inflaci. Když paní Nerudová tvrdí, že tam bude deficit 350 miliard, tak to bych ho chtěl vidět. Ať mi ho namaluje, ať mi ukáže, z čeho počítá taková čísla. To je úplný nesmysl,“ tvrdí Jaroslav Ungerman.
Stát nemá na peníze pojištěnců co sahat, nejsou jeho
Podobně cupuje i další oblíbené klišé pětikoalice. „Konstatují, že 30 procent jsou výdaje státu na důchody. Ale proboha, stát žádný důchod nikomu nedává. Vždyť jsou to peníze pojištěnců, které si tam vkládáme. Přece platíme sociální pojištění s tím, že jsou to naše peníze, které dostaneme někdy v budoucnu. Na tom je systém postavený, to přece nejsou státní peníze. Na ty stát nemá vůbec právo sahat. Že to dnes zneužívá, že se z toho berou peníze, to je ten problém. Důchody nejsou žádný milodar státu. To jsou peníze, které jsme si tam vložili jako pojištěnci a chceme je zpátky. A vložili jsme si je tam s tím, že když si tam dávám víc peněz než druhý, tak chci také větší důchod. To je logické a je to pojistný princip. To tady není nikdo schopen pochopit? Ať si ti reformátoři laskavě sednou a přemýšlejí hlavou, když takové věci dělají,“ volá makroekonom po nesplnitelném.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Jeho kritice neušlo ani výchovné, které od začátku tohoto roku Fialův kabinet zavedl. „Proč se má vyplácet výchovné za to, že žena porodila děti? Říkají, že je to proto, že ta žena, když měla děti, tak má nižší důchod než ostatní. To není pravda. Ve skutečnosti je to tak, že nejnižší průměrný důchod mají ženy, které neměly děti. U matek se tenhle čas, kdy vychovávaly děti, nezahrnuje do výpočtu výdělku. Když dělala 40 let, tak jí z toho odečtou 4 roky a celý její výdělek vydělí 36. Naproti tomu bezdětné ženě se výdělek dělí 40, pokud takovou dobu pracovala. Čili průměrný výdělek u ženy, která neměla děti, je nižší než u té, které je měla. Tu statistiku mám,“ poznamenává Jaroslav Ungerman.
Bezohledné vůči bezdětným ženám, mají nejnižší důchod
„V období, co jsem si spočítal, a to se nezměnilo, průměrný důchod žen, které neměly děti, byl o tisíc korun menší než u žen, které měly jedno dítě. A hlavně vůči ženám, které jsou na tom lidsky špatně, protože trpí tím, že nemohly mít děti, přičemž to často nebyla jejich volba je nemít, je to podle mého soudu naprosto bezohledné. A pokud chceme někomu vylepšit sociální situaci, tak nechť je to státní sociální dávka, která je přiznávána podle toho, jaká je sociální situace toho člověka. Proč mám dávat výchovné ženám, které mají 25 tisíc důchod? Proč bych jim to dával? Na základě čeho? Vždyť mají důchod vyšší než většina mužů. A já jim ho budu ještě vylepšovat? A pokud důvod pro vyplácení výchovného takový, že ženy jsou postižené tím, že měly nízký plat, tak to nedává vůbec logiku,“ zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Ungerman.
Ing. Marian Jurečka
Druhým významným rysem Jurečkova návrhu důchodové reformy je zpomalení růstu nových důchodů. Mělo by začít platit od roku 2026. Během deseti let se postupně upraví vzoreček pro výpočet nových důchodů. I novým důchodcům tak penze porostou, ale ne taky rychle, jak by se zvyšovaly podle současných pravidel. Cílem je snížit tzv. náhradový poměr, který představuje podíl průměrné výše důchodu k průměrné hrubé mzdě zhruba o dva procentní body do roku 2035.
Stane se tak změnou způsobu tzv. výpočtového základu. Ten dnes do první redukční hranice (nastavené na 44 procent průměrné mzdy) započítává každému sto procent jeho výdělku. Nově to bude o něco méně.
Prasárna. Vláda chce mít na ulicích lidi s klacky v rukou
„Tak to je prasárna. Dlouhodobě se dařilo držet podíl důchodců a jejich spotřebu na HDP, a to je podmínka sociálního smíru a podmínka sociální soudržnosti. A jestli stát říká, že dnešní důchodci si žijí už nad poměry a že to těm dalším zatrhne tím, že dostanou méně, tak ať to takhle udělá. Když chce mít lidi na ulicích s klackama v ruce, tak ať to udělá. To je nefér vůči budoucím seniorům. Říká se, že každá revoluce požírá své vlastní děti. To jsou děti, které tenhle režim před třiceti lety volily. A dneska je jim 60 let a mají jít do penze. Co jim řekne tenhle režim? Že se ti jejich rodiče a prarodiče měli v důchodu lépe, protože měli v součtu důchodů větší podíl na užití HDP, než mají oni? Je to politicky naprosto zpackané, ale chápu, že ta koalice není schopná se na ničem lepším domluvit. Je to zoufalství od začátku do konce,“ nešetří vládu ani makroekonom Jaroslav Šulc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Christian
