Jonáš vysvětlil, že v Heidenau, které v posledních dnech neblaze proslulo mnoha útoky pravicových extremistů na zdejší uprchlický tábor, byla situace do poslední chvíle nejasná. Nejprve byla o tomto víkendu veškerá veřejná shromáždění zakázána, následně byla povolena a nakonec bylo povoleno jen to, které bylo na podporu uprchlíků. Protože ale poslední verdikt přišel poměrně pozdě, nakonec v pátek proběhla jak akce na podporu migrantů, tak i demonstrace jejich odpůrců. Ta však prý nebyla příliš početná.
Je jen otázkou času, kdy si útok pravicových radikálů vyžádá smrt
Zpravodaj mimo jiné uvedl, že v Německu sice část lidí uprchlíkům pomáhá, ale odpůrců je čím dál více. Alespoň tomu nasvědčuje to, že zatímco v posledních dnech hořela každou noc jedna ubytovna uprchlíků, poslední noc hořely už dvě. Naproti tomu podle posledních průzkumů přibylo Němců, kteří uprchlíky nepovažují za problém, je jich asi 60 %.
Německo prý ale v poslední době čelí dobře organizované propagandě ze strany krajně pravicových skupin. Ty dosud skomíraly na pokraji zájmu, uprchlická vlna jim ale vlila novou sílu. Závěrem Jonáš varoval, že prý je jen otázkou času, kdy některý z útoků pravicových radikálů na zařízení pro azylanty přinese smrt.
Z EU se nedaří deportovat migranty, kteří nemají nárok na azyl
Velvyslanec ČR při EU Martin Povejšil si posteskl, že azylové standardy v EU nejsou zavedeny a že ostraha vnější hranice EU nefunguje tak, jak by měla i podle současných předpisů.
Malý je také počet uprchlíků, kteří nemají na území EU nárok na azyl, jež se skutečně podaří deportovat do jejich domovské země. „Účinnost návratové politiky je jen 39 %. To znamená, že přes 60 % těch, kteří nesplňují podmínky, aby mohli v EU zůstat, tu stejně zůstávají,“ řekl Povejšil.
Televize připomněla výrok politika TOP 09 Petra Gazdíka, který řekl, že EU se při řešení uprchlické krize chová jako Evropská mumie.
V celé EU dochází k masivnímu zneužívání azylových řízení
Povejšil vysvětlil, že dohodnout na půdorysu 28 států EU cokoliv je problematické. Unie proto není schopna radikálních změn, a rozhodování proto tak dlouho trvá. „Možná celý systém EU byl stvořen do jiné doby, než jaká je teď,“ podotkl poněkud pesimisticky.
Dalším problémem je, že nemáme mechanismy na to, jak na vnější hranici EU rozlišovat mezi lidmi, jež potřebují mezinárodní ochranu, od těch, kteří na ni nárok nemají. EU je tohoto rozlišení schopna, až když jsou migranti na jejím území, a tak napříč EU dochází k masivnímu zneužívání azylových řízení.
Upozornil také, že na podzim čeká oživení diskuse o tom, že by jednotlivé státy EU měly povinně přijmout určitý počet uprchlíků. Tento záměr přitom narazil na nesouhlas hlavně středo- a východoevropských zemí včetně Česka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
