„Západní právníci, radiologové či návrháři softwaru byli v posledních letech svědky toho, jak jejich práci zastali stejně úspěšně lidé v Indii nebo Číně. Moderní počítačové programy jsou již nyní schopny vytvářet vysokoškolské eseje a Ford upozorňuje na to, že by během deseti let mohly vytvářet zpravodajské články stroje,“ píše v úvodu Ehrenreichová, která považuje za přednost Fordovy knihy především to, že autor nemá sklony příliš přehánět či dramatizovat. „Ford uvádí, že většina z nejméně představitelných věcí by mohla být v podstatě realizována již dnes, ale patrně si na ně budeme muset počkat dalších třicet let,“ píše Ehrenreichová v recenzi, která vyvolala značnou pozornost.
V knize je však podle Ehrenreichové velmi málo řečeno o budoucnosti robotizace ve vojenství. „Už nyní jsou přitom piloti nahrazováni drony a pro zneškodňování nastražených bomb se používají roboti. Ford coby softwarový inženýr také opomíjí možný vývoj v lékařské oblasti. Není však nutné uvádět mnoho dalších příkladů vzestupu robotizace v běžném životě. Její důsledky poznáváme již dnes. Byť míra nezaměstnanosti oficiálně klesá, dlouhodobá nezaměstnanost přetrvává. Na vzestupu je naopak podzaměstnanost v sektorech, kde není zapotřebí speciálních dovedností. Mnoho společností podle Forda přišlo na to, že je lepší se věnovat vývoji nových technologií, protože ty tak mohou nahradit zaměstnance. Ford v této souvislosti cituje zakladatele automatizace výroby delikatesních hamburgerů, podle kterého není cílem zefektivnit práci lidí, ale úplně je odstranit z pracovního procesu,“ píše Ehrenreichová.
celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
Podle Forda existuje jen minimální naděje, že moderní technologie umožní vznik nových pracovních příležitostí. „Nová průmyslová odvětví nebudou vyžadovat pracovní sílu. Stačí zmínit společnosti, jako jsou YouTube a Instagram, které se vyznačují nízkou potřebou pracovní síly a obrovským oceněním výnosů. Absolutním výsměchem výrobě je potom 3D tisk,“ cituje Ehrenreichová autora knihy Vzestup robotů. „Ještě stále však existuje spousta práce, za kterou však je jen velmi málo lidí ochotných zaplatit,“ tvrdí autorka a odkazuje na knihu Craiga Lamberta Práce ve stínu. Bývalý redaktor Harvard Magazine Lambert podle jejího názoru velmi dobře analyzuje všechny způsoby, jakými nás korporace a jejich nové technologie nutí k plnění stále nových úkolů. „Zmiňuje například mazání spamů, instalace a aktualizace softwaru, vytváření hesel atd.“
„Lambert nevolá potom, aby lidé spojováni s tzv. neviditelnými/neplacenými pracemi z celého světa snad vyšli do stávky. Možná bychom tím však získali čas, abychom posoudili, jaké možnosti nám vzaly moderní technologie v oblasti pracovního trhu. Martin Ford soudí, že když se vytratí pracovní příležitosti pro střední třídu, a zmizí tím také bohatství těch úplně nahoře, ekonomická mobilita přestane rázem existovat. Plutokracie by se podle jeho názoru uzavřela před světem ve speciálně vytvořených městech, která by hlídaly roboty a drony,“ píše Ehrenreichová a konstatuje, že podobný pohled na budoucnost přinesl film Elysium či Hry o život.
Ve své knize Vzestup robotů Ford tvrdí, že společnost založená na spotřebě luxusního zboží úzkou skupinou vyvolených není ekonomicky životaschopná. Přesněji řečeno Ford říká, že není biologicky životaschopná. Lidé na rozdíl od robotů potřebují jídlo, zdravotní péči a pocit, že jsou užiteční ve spojitosti s nějakou pracovní činností. Proto se Ford domnívá, že je správné podle některých návrů zavést garantovaný minimální roční příjem pro každého. Tato částka by mohla činit 10 000 dolarů. To sice nebude stačit a je zřejmé, že ztráta zaměstnání a pocit užitečnosti nelze vynahradit penězi, ale je to první krok na cestě k řešení.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
