Součástí politiky státu v řešení problému nezaměstnanosti jsou sociální dávky a podpora v nezaměstnanosti. Většina občanů se v této otázce přiklání k poměrně realistickému přístupu: vláda by měla poskytovat jen takové dávky, aby nezaměstnaní byli motivováni si hledat práci i za cenu přijetí méně kvalifikované práce, absolvování rekvalifikace, přestěhování apod.

Třetina veřejnosti naopak preferuje poskytovat tak vysoké dávky, aby nedošlo ke snížení životní úrovně nezaměstnaných. Zastoupení těchto názorů ve veřejném mínění je od roku 1998 v podstatě stabilní a nijak výrazně se nemění, například v závislosti na aktuální situaci na trhu práce či míře obav z nezaměstnanosti. 

Mírně nadpoloviční většina lidí nesouhlasí s tím, že by stát měl zvýšit podporu v nezaměstnanosti. Podíl lidí, kteří by jí zvýšili, byl v posledních letech téměř neměnný, na úrovni těsně pod čtyřicetiprocentní hranicí. Aktuální průzkum však zaznamenal jeho posílení (o 6 procentních bodů).