„Jakákoli snaha vlády povzbudit hospodářský růst jde vždy na úkor soukromého sektoru. Na vrub dluhu, který je třeba někdy splatit. Nebo na vrub daní, které by mohly být nižší, což by ekonomice pomohlo daleko více než nějaká 'opatření'. Zkrátka, kdykoli a kdokoli z vlády zmíní 'prorůstová opatření', zaslouží si již zmíněný výchovný záhlavec. Pochopitelně jen symbolický,“ píše autor.

Na skutečnost, že žádná katastrofa nemůže ekonomice prospět, upozornil již v polovině 19. století francouzský ekonom Frédéric Bastiat ve svém eseji „Co je vidět a co není vidět“. Již on jednoznačně odmítl tezi, že uličník, který rozbije okno, vlastně dá práci sklenáři.