Adam Černý: Řecká volba mezi hněvem a strachem

17.06.2012 17:10

Jednou z největších záhad v současné evropské politice je ta řecká. Při prvním pokusu o předčasné volby na začátku května mezi voliči převážil pocit naštvání a odporu vůči škrtům ve veřejných financích diktovaným zvenčí.

Adam Černý: Řecká volba mezi hněvem a strachem
Foto: Redakce
Popisek: Řecká vlajka

Proto tolik vyrostlo levicové sdružení Syriza, jehož vůdce Alexis Tsipras Řekům slibuje, že je před škrty ochrání, ale za žádnou cenu nechce vysvětlit, jak zemi udržet v eurozóně.

Ze stejného vzdoru voliči před šesti týdny odevzdávali své hlasy extremistickým stranám, jako je pravicový Zlatý úsvit. Pokud by svou volbu zopakovali i nyní, Řecko se by se nemuselo ani napodruhé dočkat vlády a Evropa by zase nevěděla, s kým si v Aténách sednout ke stolu. 

V atmosféře nejistoty, která nyní na Peloponéském poloostrově převládá, jsou všechny prognózy nejisté. Průzkumy veřejného mínění však napovídají, že květnový hněv začíná střídat strach, obavy z nejistoty, že potíže země by se mohly ještě prohloubit. Zprávy o nižších příjmech a větším počtu lidí odkázaných na sociální podporu už ani nepřekvapují. Ale krize nyní ohrožuje základní schopnost Řecka přežívat ze dne na den. Podnikatelé si stěžují, jak jim váznou obchody, protože cokoli chtějí dovézt ze zahraničí, ať už zboží nebo suroviny, se musí platit předem a pojišťovny se všemu, co je spojené s Řeckem, vyhýbají obloukem. I sebemenší živnostník dokáže vysvětlit, že podnikat za takových okolností je téměř nemožné. 

Po květnových volbách se vládu poskládat nepodařilo, protože vůdce levicového sdružení Syriza, které si v nich připsalo největší zisky, sází na to, že v červnové repríze udělá ještě lepší výsledek než při květnové premiéře. Jenže co se stalo včera, nemusí být dnes a zítřek může vypadat ještě jinak. Tuto letitou zkušenost by si mohl okoušet i Alexis Tsipras, protože odhady výsledků voleb dávají větší šance na těsnou výhru ne jemu, ale konzervativcům Antonia Samarase. 

Největší svízel nedělních parlamentních voleb však vězí v tom, že není ani tolik důležitý jejich výsledek jako otázka, co si jejich vítěz se svou výhrou počne. 

Pozici Řecka vůči vyjednavačům zastupujícím věřitele z Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu by bezpochyby vylepšilo ustavení vlády národní jednoty. Vzrostla by tak pravděpodobnost, že to, co se v Aténách dohodne, se také podaří uvést v život. 

Katastrofa by naopak nastala, pokud by vítěz voleb vydíral vyjednavače zastupující věřitelskou trojku argumentem, že pokud nechají Řecko padnout, celá eurozóna padne s ním. Když se o cosi podobného loni na podzim pokusil tehdejší ministr financí Venizelos, jeho hosté s černými aktovkami promptně sbalili svá zavazadla a opustili zemi. 

Premiérovi, který vzejde z nedělních voleb, není co závidět. Naprostá většina voličů doufá, že s věřiteli zastupovanými trojkou se lze domluvit na zmírnění dosavadních podmínek půjčky, ale nikdo nedokáže odhadnout, zda nyní klíčová postava evropské politiky, spolková kancléřka Angela Merkelová je ochotna a hlavně schopna takovému přání vyhovět. Její vstřícnost omezuje pohled na výsledky průzkumů nálad německých voličů. Nejen to. Do hry může vždy vstoupit ústavní soud v Karlsruhe, který již dříve dal najevo, že bude důkladně posuzovat cokoli, co se bude týkat německých finančních závazků vůči unii. 

Řečtí voliči - koneckonců jak jinak - se o potíže, s nimiž se kancléřka Angela Merkelová doma potýká, nijak zvlášť nestarají. Tím méně berou na vědomí její vzkaz, že "otázka, zda se Řecko bude dohodnutého plánu držet, anebo ne, je zároveň otázkou, kdo a co dnes v Evropě respektuje". Kancléřčin ministr financí Wolfgang Schäuble ještě muziku přivrdil: "Trojka jen potvrdí, že dohodnutý program se neuskutečňuje, ať to až bude výsledek voleb jakýkoli." 

O tak vyhraněné pozici je možno mít pochybnosti, zda se jí chce vláda v Berlíně držet za všech okolností. Koneckonců kompromis je vždy založen na vstřícnosti z obou stran. Záhadu, která se bude odhalovat ve dnech následujících po volební neděli, lze proto popsat následovně: Jak se má příští vláda v Aténách dohodnout se svými věřiteli, aby řečtí voliči neměli dojem, že se jejich země podrobila ve všem všudy, a na druhé straně aby si zvláště v Berlíně nemysleli, že zase jednou dlužník svého věřitele úspěšně vydíral pohrůžkou vlastní zkázy. Žádná z těchto dvou možností není výhodná ani pro Řecko, ani pro Evropu.  

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

20:28 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 351. díl. Coriolanus

Ve vaší blízkosti, pánové, by mi mohl změknout mozek... Petr Žantovský našel zdroj pro poetické zhod…