Touto nadějí otřásly letní statistiky, které vyvrátily předpoklad, že se italské hospodářství připojí k těm, kde se daří obnovit růst. Místo toho třetí největší ekonomika Evropy ve druhém čtvrtletí o dvě desetiny klesla, takže se země propadla do recese potřetí v průběhu posledních pěti let. 

Nižší výkon ekonomiky znamená i nižší příjmy do státní pokladny, což ohrožuje slib Renziho vlády udržet deficit státního rozpočtu pod úrovní tří procent hrubého národního produktu, jak se k tomu zavázaly všechny země eurozóny. Premiér přesto nepochybuje, že Itálie tříprocentní bariéru neporuší. 

Tento jeho výrok vzbudil mnoho pochybností a hlavně spekulací, že Renzi chce slibovaného cíle dosáhnout tím, že přesvědčí německou kancléřku Merkelovou a Evropskou centrální banku, aby souhlasily se změnou způsobu výpočtu státního deficitu například tak, že by se do něj nezapočítávaly investiční výdaje vlády podporující hospodářský růst.