Alena Maršálková: Snahy, jak vyšachovat občany, pokračují

22.06.2024 9:41 | Komentář

Zastupitelé Temelína nevzdávají boj proti výstavbě úložiště vyhořelého jaderného paliva!

Alena Maršálková: Snahy, jak vyšachovat občany, pokračují
Foto: Alena Maršálková
Popisek: Mgr. Alena Maršálková, úvodní signatářka Charty 2022 a mediální poradkyně

Už pár měsíců se věnuji problematice výstavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v lokalitě Janoch, která se rozkládá v katastrech obcí Temelín, Dříteň, Olešník a města Hluboká nad Vltavou. A se vší vážností mohu konstatovat, že kdyby se mezi obecními a městskými zastupiteli nenašlo pár odvážných lidí, tak by se uprostřed Evropy začaly ukládat tisíce tun vyhořelého jaderného odpadu, aniž bychom se proti tomu mohli ohradit a činnost zastavit. Kolem výstavby úložiště se mlčí a když to nejde tak mlží a hledají se kličky, jak vyšachovat z rozhodování občany.

Nebýt oněch pár nebojácných zastupitelů, tak se informace o chystané stavbě úložiště k občanům především dotčených obcí, vůbec nedostaly. A ti, kteří o tom něco slyšeli si myslí, že to přece bude jen díra v zemi, takže se nic neděje. Někteří obecní a městští zastupitelé jsou laxní, o věc se příliš nezajímají a přístup starostů je skandální. Když dostanou z kompetentních úřadů včetně Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nějaké žádosti, vyjádření, přípisy či pozvánky najednání, tak to tají nejen před občany, ale i před samotnými zastupiteli, hlavně opozičními.

A hra na to, jak vyšachovat občany, a hlavně odvážné zastupitele, pokračuje. Musím konstatovat, že sofistikovaně a v těch nejvyšších patrech politiky.

Pozvánka k ministrovi

Dne 15. května dostali starostové dotčených obcí dopis z ministerstva průmyslu a obchodu s pozváním na setkání na téma hlubinného úložiště a činnost pracovní skupiny. To proběhne 25. června na ministerstvu a ministr Jozef Síkela by rád probrat náplň pracovní skupiny se starosty osobně. K pozvánce byl připojen statut pracovní skupiny. A abychom nechodili kolem horké kaše, zde jsou jména všech čtyř pozvaných starostů. V Temelíně je to Josef Váca, Dříteň Josef Kudrle, Olešník Milan Kotýnek st. a v Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa, senátor a člen ODS.

Ze statutu pracovní skupiny

„Hlavním cílem pracovní skupiny je komunikace a zapojení dotčených územních samosprávných celků do procesu výběru lokality hlubinného úložiště a navazujících fází.“ Tak zatím ta komunikace probíhá pouze se starosty. „Pracovní skupina a její členové budou přispívat zejména k vyjasnění stanovisek a zlepšení komunikace mezi jednotlivými orgány státní správy a mezi státní správou a dotčenou veřejností.“ V prvé řadě, by si měla vyjasnit a zabývat se nesouhlasnými stanovisky a vypořádat se s námitkami.

„Pracovní skupina projednává způsob vyváženého zapojení veřejnosti a otázky související s výběrem lokality hlubinného úložiště a realizací hlubinného úložiště, jak jej předvídá Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem.“ Otázek by bylo hodně, ale to by s občany někdo musel mluvit a informovat je.

A teď se dostáváme k jádru problému, a tím je složení pracovní skupiny. Vláda vybrala v České republice čtyři, podle ní vhodné, lokality. Za každou z nich tedy i za Janoch bude v pracovní skupině nominant veřejnosti. V této lokalitě, jak víme, jsou čtyři dotčené obce, Temelín, Dříteň, Olešník a Hluboká nad Vltavou. A ve statutu je uvedeno: „Nominant veřejnosti za obce dotčené přípravou hlubinného úložiště musí být členem zastupitelstva dotčené obce a musí být nominován na návrh starosty obce, rady obce či zastupitelstva obce. V případě shody v počtu nominací, rozhoduje návrh obce s největším počtem obyvatel.“

V tomto konkrétním případě by to byla Hluboká nad Vltavou. Tedy zastupitelstvo, v jehož čele stojí Tomáš Jirsa, starosta, který od samého začátku své občany o připravované stavbě hlubinného úložiště neinformuje, a hájí se tím, že na výběr lokality nemají obce vliv, nechce rozdýmat nálady a emoce, udělat „mrdník“ mezi občany a rozdělit společnost. Starosta, který ještě v dubnu tvrdil, že nejbližší rodinný dům od zájmové oblasti je více než kilometr daleko. Přitom ve vzdálenosti 350 metrů stojí dům rodiny s dětmi a musel by byl ze tří stran obehnán vysokou stěnou. Starosta, který neposlouchá argumenty opozičních zastupitelů a řádně je neinformuje.

Ještě že se v dotčených obcích najdou stateční zastupitelé. Tedy především v Temelíně, kde už stojí jaderná elektrárna a jejich obavy jsou na místě. Připraveno mají 12 otázek, na které chtějí znát odpovědi a svůj boj za vyloučení lokality Janoch z vhodných míst pro stavbu hlubinného úložiště nevzdávají. A já budu vždy na jejich straně.

Na co chtějí znát v Temelíně odpovědi?

Jakým způsobem jste schopni na základě stanovených bezpečnostních kritérií a krizového plánu GARANTOVAT, že dlouhodobý způsob konvenčního (pomocí trhaviny) rozpojování horniny, dle Vaší TZ č. 222/2018 z února 2018 (GP), těžko rozpojitelné a těžitelné horniny, nenaruší podloží JETE, která se nachází v blízkosti 4 km? Není tato blízkost obrovským bezpečnostním rizikem a potencionálním ohrožením obyvatel nejen v blízkém okolí JETE? Pokud tvrdíte, že ne, doložte dokumenty dotčených institucí, jako např. SÚJB apod.

V zájmovém území se nachází tzv. Hlubocký zlom, který je prý seismicky dlouhodobě neaktivní. Již v roce 2017 geolog a publicista pan Cílek jasně definuje „hlubocký zlom“ jako problém pro vybudování HÚ v této lokalitě. Proč je jakýkoliv takovýto zlom v jiných lokalitách vylučujícím kritériem a v lokalitě JANOCH ne, i přesto, že v nedávné době proběhlo několik seismických aktivit, které byly zaznamenány i na JETE?

Lokalita JANOCH byla díky nulovým informacím ze strany zástupců obcí v záležitosti potencionálního HÚ dlouhodobě mimo reálné informace, Jakým způsobem chce tedy SÚRAO zajistit, aby se obce podílely, když to neustále ve svých zprávách prezentuje? Lokalita JANOCH byla zařazena v roce 2016 do seznamu a dodnes nemají obce a jejich občané odpovědi na zásadní otázky. PROČ?

Nutnou podmínkou pro vydání stavebního povolení je i tzv. proces EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Kdy proběhl biologický screening? Kde je z něho zpráva? Kde jsou přesné termíny, kdy proběhnou další průzkumy?

V případě provedení průzkumných hlubinných vrtů do hloubky 1200 m a 600 m existuje potencionální riziko ztráty spodních vod, kdy mohou obyvatelé využívající vodu ze studní a vrtů o tuto vodu definitivně přijít. Tvrdit, že se to nemůže stát je nesmysl a tuto odpověď neakceptujeme. Jakým způsobem má SÚRAO zajištěn náhradní zdroj vody? Bude tento potencionální problém SÚRAO řešit před zahájením vrtů nebo nastane situace, kdy se občané v blízkých obcích jako je Nová ves, Jeznice a Kočín, kde tento zdroj vody plně využívají, ocitnout dlouhodobě bez vody?

Stejná otázka se týká zdroje vody, kterým se v blízkém okolí potencionálního HÚ napájí dobytek (až 600 l denně). Jakým způsobem se bude kompenzovat nutnost připojení se na vodovodní řad a za tuto vodu platit?

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Radek Rozvoral byl položen dotaz

Kde na své plány chcete brát finance?

Vy pořád jen říkáte, jak byste navyšovaly tu a tam rozpočty, platy, sociální dávky atd. To je sice hezké, ale proč už neříkáte, kde na to brát?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Evropský parlament na rozcestí

17:45 Jiří Weigl: Evropský parlament na rozcestí

Volby do Evropského parlamentu žádnou zásadní a rychlou změnu ve směřování Evropské unie nepřinesly …