Už několik měsíců se snažím názorně popsat a vysvětlit lidem, jak ČT manipuluje s veřejným míněním. Dělá to opravdu sofistikovaně a drtivá většina diváků, hlavně ze starší generace, si toho opravdu nemusí všimnout a přijme jejich postoje a názory a řídí se jimi.

Důležité je sledovat několik aspektů. V prvé řadě nás zaujme nonverbální komunikace, což jsou gesta, mimika, výraz tváře, postoj. Pak slyšíme mluvu. Jde o tón hlasu, jeho zabarvení, intonaci. Dále je důležité vyznění vstupu, rozhovoru, moderace ze studia. Svou roli má respondent, tedy ten, kdo vystupuje. A je velmi důležité, jak se k němu moderátor či redaktor chová. Jak o něm mluví, jak ho představuje a jaké otázky mu pokládá. Pokud budete velmi pozorní, pak přesně poznáte otázku nevhodnou, nepatřičnou, podprahovou či návodnou. A také je velmi důležité, jaká informace zazní v úvodu rozhovoru, reportáže či vstupu a na konci. Protože tohle nejčastěji zůstává v mysli diváka, zapamatuje si to.

V Kodexu ČT, který stále ve svých analýzách zmiňuji, je uvedeno, že: „Redaktoři České televize si musejí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor.“ A toto ustanovení po celou dobu volebního studia na ČT24 novináři porušovali. Vystupovali jako proevropské a provládní hlásné trouby, a navíc se ještě dopouštěli zesměšňování některých kandidátů, dnes už europoslanců, kterým pokládali podpásové otázky, zatím co svým příznivcům pokládali návodné dotazy. A bohužel ani neskrývali svůj obdiv k nim.

Mnou popsaného chování se po celou dobu nezbavil moderátor Michal Kubal, šéfredaktor zpravodajství a publicistiky ČT. Pozorný divák také zaznamenal, že s přibývajícím časem, kdy začaly prosakovat zprávy ze zahraničí, kde volby „nedopadly“, nemohl zakrýt nervozitu.

Krátce po 22. hodině začalo kolečko návštěv volebních štábů jednotlivých politických stran a hnutí. Bylo jich osm. ČT vybírala podle principu odstupňované rovnosti, který určuje že: „Klíčem ke zvaní těchto hostů jsou tradičně výsledky výzkumu volebního potenciálu a též váha kandidujících subjektů v hlavních orgánech zastupitelské demokracie, přičemž při posuzování se bere v úvahu například tradice politické strany, hnutí nebo koalice, velikost členské základny, významnost zastoupení v některé z komor Parlamentu ČR a dalších orgánech zastupitelské demokracie.“ No, kdyby podle něj ČT vybírala, pak by tam určitě nebyla SOCDEM. Není v parlamentu, neobhajovala žádný post europoslance a už vůbec nedosahovala volebního potenciálu. Ostatně to přímo v živém vysílání prohlásila také redaktorka ČT.