Alena Vitásková: Soudit na zakázku, to je demokracie? Z takové demokracie je mi na zvracení

18.10.2017 14:28

Další kniha trilogie Aleny Vitáskové „Solární baroni II - Příprava mé vraždy“ právě vyšla. Letos v červnu byl vydán první díl Solárních baronů I - Organizovaný zločin. Třetí díl „Solární baroni III - Vrazi v taláru“ vyjde v příštím roce.

Alena Vitásková: Soudit na zakázku, to je demokracie? Z takové demokracie je mi na zvracení
Foto: Archiv PLTV
Popisek: Alena Vitásková, exšéfka Energetického regulačního úřadu

Alena Vitásková vystudovala fakultu pozemních staveb VUT v Brně. Od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, a.s., Ostrava, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva.

V letech 2001–2003 působila ve společnosti Transgas, a.s. a RWE Transgas, a.s., ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky. V období 2004–2007 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Byla prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů. Obdržela titul Manažerka roku 2002; 20. července 2011 byla jmenována předsedkyní Energetického regulačního úřadu, a to s platností od 1. srpna 2011 na funkční období šesti let.

Rok měla nařízenou policejní ochranu. Nežádala ji, nechtěla to. Když jí vyhrožovali, nechodila nikam plakat, že se bojí. Dostala ji nařízenou v noci z ničeho nic a tři měsíce byla zostřená, že za ní jezdili se samopaly, hlídali bydliště, nonstop měla ochranu. Ztratila soukromí i program, protože měla přísně nařízeno, kam může a nemůže jít. Takže se něco muselo dít. Není legrace, když spadne výtah s jejím přítelem.

Pak dostala 8,5 let vězení, byť se ničeho nedopustila, když se odvolala, dostala asi za drzost navýšení trestu o 2,5 mil. Kč peněžité pokuty; tak podala trestní oznámení na svého soudce. Koncem července 2017 skončilo její šestileté působení v čele Energetického regulačního úřadu. Za ty roky si zažila hodně, možná víc než si kdokoli z nás umí představit. Kvůli zákonné podmínce nyní nesmí rok v energetice působit.

A právě Alena Vitásková poskytla rozhovor internetovým novinám Rukojmi.cz:

Začněme tedy znovu a od počátku; jak to vypadá s Vašim soudem? Kdo momentálně vede na body…?

Na tuto otázku se těžce odpovídá. Vrchní soud v Olomouci může rozhodnout zítra, ale i za rok. V kauze je souzeno devět osob a s tím souvisí i rozsah spisu. Jak jsem již dříve odpovídala, byla jsem přiřazena ke skupině z roku 2010, kdy jsem na ERÚ nepracovala. Téměř vulgární úmysl státního zástupce mě takto přiřadit, nelze jinak než vulgárním nazvat. Ani soudce Aleš Novotný nesouhlasil s rozdělením kauz. Teprve později mi došlo proč.

Rozsudek 8,5 let odnětí svobody, přestože jsem se vůbec ničeho nedopustila, rozšířil státní zástupce Radek Mezlík při odvolání o další navýšení trestu a to 2,5 mil. Kč peněžitou pokutou, přestože bylo prokázáno, že jsem neměla vůbec žádný prospěch, a dále zákaz činnost na deset let, po odpykání trestu. Vzhledem k tomu, že je mi šedesát a mám odpracováno více než 43 let, tak ať si to čtenáři vyhodnotí sami.

K té druhé části otázky se mi odpovídá ještě hůře, než k té první. V takovémto nerovném zápase nelze hodnotit, jaké je skóre. Kdybych se ve své práci spletla, či udělala chybu já (podotýkám, to se nestalo), či měla jiný právní názor na danou věc (což se navíc také nestalo), tak dostanu 8,5 let žaláře. Když udělá trestní čin státní zástupce, nebo dokonce soudce, tak se téměř nic neděje. Výsledek je, že za právní názor nemohou být trestání.

Jako příklad vám uvedu nedávnou kauzu soudce, který byl za úplatky (soudil ve prospěch uplácející strany), odsouzen na 5,5 roku odnětí svobody. To, že byl záhy po nástupu trestu propuštěn na svobodu, protože soudce, který ho soudil, udělal chybu, tak to nelze ani komentovat. To, že dostal jen 5,5 let, tak se někde komentovalo, že „nebral moc“, snad za kauzu 150 tisíc Kč maximálně. Ale jindy jen láhev whisky. Pokud to má být důvod k tak nízkému trestu, tak se musím znovu ptát: Kde to žijeme? Tak a dost!! A napsala jsem o tom všem knížku "Solární baroni - Organizovaný zločin...

Vydáváte další knihu – Solární baroni. Proč jste se vlastně dala na psaní?

Důvodů je celá řada, vyjmenuji jen ty základní, viz odpověď na Vaši první otázku. Kniha „Solární baroni II – Příprava mé vraždy“, vychází v těchto dnech. V červnu letošního roku byl vydán první díl Solárních baronů I – Organizovaný zločin. Třetí díl trilogie „Solární baroni III – Vrazi v taláru“ vyjde v příštím roce. Brožurka – „Na prahu vězení“ je neprodejná, ta vyšla jako první a mám ji pro známé, přátelé, jako dárek pro své podporovatele. Svým podporovatelům ji na přání posílám.

O čem druhá kniha je?

Kritici se pochopitelně ve svých názorech neshodují. Jedni hodnotili, že mám talent, druzí, že je tam mnoho vulgarismu, stejně jako v prvním díle, další hledají who is who? Prostě si ji přečtěte! Já bych k tomu pouze dodala, že historie ukázala, že velký zločin, musí být překrýt ještě větším zločinem, aby ten první mohl být utajen, či peníze z tohoto zločinu mohly sloužit pro financování dalšího zločinu. Kniha je psána s humorem. Je to zrcadlo dnešní společnosti, pro kterou lidský život nic neznamená. Myslíte si, že Haškův Švejk byla legrace? Já tuto knihu považuji za zrcadlo společnosti v období první světové války. Někdo se směje nad vtípky Švejka, jako že „ na císaře pána serou mouchy“. Já vidím ty vagóny – prasečáky, které vezou ty mladé kluky, otce rodin z fronty. Bez končetin, mrzáky na duši i těle. Já vidím zrcadlo společnosti, já vidím zrůdnost první světové války. V mé trilogii jsou vulgarismy, dnešní společnost je vulgární, jinak to napsat nejde, pokud chci nastavit zrcadlo dnešní společnosti.

Stále neodpovídáte, proč jste začala psát?

Tak jak „Dalibora naučila bída houslím“, tak jsem já byla donucena psát. Dokážete si představit, že ve vykonstruovaném trestním stíhání, kdy se předem ví, kdo vás bude soudit, kdy jste si naprosto jisti, že jste se ničeho nezákonného nedopustil, jste nakonec po mnoha letech bezesných nocí nepravomocně odsouzen!!!! Dokáže si to někdo, kdo to nezažil představit? Je vůbec možné to přežít a mít chuť pracovat, mít radost ze života? Jeden z takto souzených pracovníků ERÚ je již po smrti – prostě nepřežil, nedožil se zprošťujícího rozsudku. Umíral po celoživotní, dovolím si říct, snad poctivé práci morálně pošpiněn, umíral jako zločinec. Byla jsem povinna zanechat literární dílo, jako zrcadlo dnešní společnosti. Společnosti, která se honosí tím, že je demokratická.

Vy máte pochybnosti o demokratické společnosti?

Ten, kdo na vlastní kůži zažije, že vás soudí, vláčí morálním bahnem, jen proto, že jste se stal z jakéhokoliv důvodu nepohodlným nějakému sytému, tak se na tuto demokracii dívá jinýma očima. Soudit na zakázku, to je demokracie? Z takové demokracie je mi na zvracení!!! Justice má být vrcholem spravedlnosti, nikoliv se v některých případech propůjčit zločinu.

To zní velmi drsně! Můžete doplnit svoji úvodní odpověď o fakta, proč jste vlastně souzena...?

Vám se to zdá drsné? Ale takový je dnešní život. Na tuto otázku jsem již odpovídala snad tisíc krát v posledních létech. Takže znovu; mám dva soudy. Ten první s nepravomocným rozsudkem, se týká dvou fotovoltaických elektráren a vydání, lépe řečeno odebrání jejich licencí. Přitom se nikdo nezabývá, že bývalé vedení úřadu, které licence vydalo, tak je u soudu jako svědek. Já jsem „údajně“ tyto licence neodebrala, tak jsem zločinec. Přitom není jediný důkaz, že bych takto konala. Pokud někdo licence vydal „nezákonně“, tak to bylo bývalé vedení úřadu. Kdyby neprovedli tento krok, tak mě nesoudili. Víte, měla jsem svého času diskuzi s jedním z vysoce postavených osob v justici. Projednávali jsme právě vydávání licencí v inkriminovaných létech 2009 a 2010 a jejich následné odebírání. Obnova řízení bez nutných podkladů nemůže být zákonně zahájena.

Je to něco jako pravoplatný rozsudek a odsouzení a následná obnova tohoto řízení. Žádný soud nezahájí obnovu řízení, pokud nenastanou důkazy, které opravňují tuto obnovu zahájit. U licencí je to obdobné. S nejmenovaným pracovníkem justice jsme toto téma řešili. Že nové vedení ERÚ je ve složité situaci. Když zahájíme obnovu neoprávněně a soud to následně potvrdí, tak způsobíme škodu v řádech miliard korun. Když ji z důvodu nedostatku relevantních důkazů pro zahájení obnovy nezahájíme, tak nás nechá státní zástupce zavřít, pokud po nás požaduje zahájení, ačkoliv na to nemá žádný právní nástroj a tudíž ani za vzniklou škodu nezodpovídá! Přitom, v těchto složitých případech, máme správní soudy, které případné pochybení správních orgánů řeší. A mohly to tak dělat i u těchto licencí.

Víte, jaká zněla odpověď? „Že, to mám opravdu blbé“.

Ten druhý případ je jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké do pozice místopředsedkyně ERÚ pro věci právní. Údajně nesplňovala předepsanou kvalifikaci – konkrétně praxi. Tím jsem měla způsobit škodu, že dostávala plat za svoji práci, a že ERÚ z tohoto platu odváděl daně. To je taškařice! S odstupem času a po porovnání všech souvislostí je nutné se ptát. Je opravdu praxe nejvyššího státního žalobce tak nekompetentní? To by nemohl podávat žaloby v oblasti energetiky!!! A v posledních létech jich podal poměrně hodně. Jak je to s jeho odborností! Mohou být takového žaloby vůbec odborně podány? Kdo se obával Vesecké na úřadě? K tomuto tématu bude určitě ještě mnoho debat. Jako například proč žalobce nežaloval skutečné škody způsobené např. odvoláním a jmenováním dvou policejních prezidentů, dvou ředitelů vězeňské služby. Tam ze dvou platů skutečně škoda státu vznikla. A nic, ticho po pěšině. Tak ať mi nikdo nevykládá, že nejsem účelově, na zakázku stíhána a tahaná po soudech.

Jak se díváte na moc soustředěnou do rukou bezpečnostních složek a justice? Nejsou příliš mocní?

Na obdobnou otázku jsem nedávno odpovídala. Jen bych dodala. Někteří jsou zlomocní. Každopádně zde chybí osobní zodpovědnost za chyby, kterých se dopustí. Přece není možné fatální chyby, lajdáctví a nedej bože práci na zakázku hodnotit jako právní názor, na který mají nárok.

To vás vedlo k založení Institutu Aleny Vitáskové? Proč jste použila v názvu vlastní jméno? Není to příliš odvážné?

Důvodů, proč jsem založila Institut, bylo hned několik. Ten hlavní je pokračování v tom, co jsem se snažila dělat po celý svůj pracovní život, což je více než 43 let. Být prospěšná společnosti. V každé pozici jsem vykonávala svoji práci svědomitě s cílem vytvářet lepší podmínky pro náš společný život. Institut byl založen pro ochranu a podporu základních lidských práv a svobod.

A proč mé jméno? Já se za něj nestydím. Nemíním se skrývat za nic neříkající název a nechávat hádat, kdo se za tím skrývá. A to, že jsem souzena, pronásledována, přestože jsem nic neudělala, to je ostuda dnešní vládnoucí, mnohdy ani nevolené „soldatesky“.

Já nejlépe dokážu posoudit, jak se cítí lidé se stejným osudem. Jaký má takové stíhání, souzení dopad na jejich život, život jejich blízkých. Já nejlépe mohu posoudit, co to s člověkem a jeho životem udělá. Já mohu posoudit, jak jsou porušována lidská práva, jak je porušována Listina práv a svobod. Já to zažívám a mám ještě dostatek síly se bránit, mám dostatek síly bránit i ty ostatní, kteří prožívají stejný osud. Proto ten Institut!

V jednom Vašem rozhovoru jsem zaznamenal, že Váš Institut bude mít 2. Sekce. Můžete přiblížit jejich náplň, činnost?

Ochrana a podpora lidských práv a svobod je velmi rozsáhlá oblast. Listina práv a svobod zahrnuje v šesti článcích oblasti, které se k tomuto pojmu vážou. Institut se zabývá pochopitelně jen částí. První sekce se specializuje na porušování lidských práv a svobod v České republice. Jedná se především o vykonstruované trestní stíhání, obžaloba, soudy, vazby. Takováto likvidace osob a jejích blízkých je horší než válečné zločiny. Musíme si uvědomit, že vám likviduje život justice, která by měla být tím nejvyšším orgánem zajišťujícím spravedlnost. Ve válečném konfliktu na vás zločin páchá nepřítel.

Obdobné je to, jak si státní moc uzurpuje právo zlikvidovat vás i v obchodní oblasti. Tím myslím, šikanozní jednání vůči firmám, které vede až k jejich bankrotu, likvidaci. Mnohdy to souvisí s promyšleným krokem k vytlačení konkurence způsobem, který se musí slušnému člověku příčit. No, a Institut se chce zabývat dostatečným odškodněním takto poškozených jedinců a jejich rodin. Vy si myslíte, že nějakých 1200,00 Kč za den vazby je dostatečné odškodnění? Možná že neznám přesnou částku. Odškodnění musí obsahovat i celkovou újmu, které je člověk a jeho rodina vystavena. Vrátit, takto poškozeného do běžného života je mnohdy nemožné. První sekce chce pomáhat těmto poškozeným. Stát se nemůže ke svým občanům chovat stejně jako nějaký lump ke své oběti. Pochopitelně to bude mít dominový efekt na ty, které to bezpráví na slušných lidech provádí.

Ta druhá sekce se bude věnovat životnímu prostředí, článek 4 Listiny práv a svobod. Patří zde mimo jiné voda, energetická bezpečnost, energetické chudoba a s tím spojena ochrana spotřebitelů a občanů. Druhá sekce má mezinárodní dosah, protože tato oblast je bez hranic. Institut se přihlásil k závěrům Euro-asijského ženského fóra. Ženy požadují, aby mohly vychovávat své děti v míru. Zachovat mír v dnešním rozbouřeném světě úzce souvisí s přístupem k vodě, energetickým zdrojům, energetické chudobě, energetické bezpečnosti.

Činnost je rozsáhlá, jak chcete Institut financovat?

V žádném případě nechci žádné státní podpory, dary, granty. Nechci žádné dotace z veřejných financí, ze státních rozpočtů, což se týká i finančních prostředků, dotací, grantů EK. To jsou veřejné finance a není možné z nich dotovat nějaké Instituce, neziskovky. Pokud dostanu dar pro svoji činnost od firem, či občanů, tak to je něco jiného. Je to jejich osobní rozhodnutí, jsou to jejich peníze. Nerozdávají se peníze cizí. Rozdávat „cizí peníze“ to dokáži politici nebo zloději.

Základní činnost Institutu je založena na dobrovolnících. Pochopitelně, je to začátek, tak si musím pomáhat, jak umím, ale tato práce mě naplňuje stejně jako psaní knih.

Jak slyším Vaše odpovědi, nechcete se náhodou věnovat politice?

V této chvíli určitě ne, ani náhodou...

Co to znamená v této chvíli?

Nedokázala bych sama změnit, co je nutné změnit. Evropská unie začala být zátěží pro národní zájmy, pro obyčejné lidi. Musí dojít k zásadní změně její politiky, nebo k rozpadu. Evropská unie je úplně jiná, než když jsme do tohoto svazku vstupovali. A v této chvíli u nás nevidím silného politika, který by dokázal chránit zájmy českých občanů, doopravdy, v plném rozsahu národních zájmů. Politika, který by strhl občany a aktivoval jejich zájem, probudil je do jisté míry z apatie a hluboké nedůvěry v politiky. Politika, který by dokázal předložit občanům vizi a dokázal ji také naplňovat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: K věčnému míru

11:24 Jan Campbell: K věčnému míru

V mnoha zemích na světě, nehledě na harašení zbraněmi, tisknutí bezcenných dolarů a euro, dodávek zb…