Toto uskupení prahnoucí po osmi letech porážek v různých volbách zejména od Občanské platformy po moci. A například podle polského publicisty Pawla Lisického to nebude mít ani příliš těžké. Tedy alespoň v boji s Občanskou platformou.
Ta jak se zdá poněkud ztratila kontakt s realitou, stejně jako její kandidát Komorowski. V reakci na jeho porážku premiérka Ewa Kopaczowá z Občanské platformy, za kterou kandidoval, působila dojmem uražené političky, stejně jako po prvním kole voleb prezidentských sám Bronislaw Komorowski.
Zřejmě se zatím nepoučila. A hlavním volebním kolbištěm budou na podzim volby do obou komor parlamentu, který má v Polsku rozhodující moc. Zejména dolní komora-Sejm.
Jedno je jasné. Dominanci Občanské platformy a Práva a spravedlnosti v Polsku je pravděpodobně konec. Platforma ztrácí popularitu, tím že stejně jako její prezidentský kandidát a bez Donalda Tuska v čele usnula během osmi let svých vlád na vavřínech.
Její politici se chovali často arogantně, důchodový věk byl během jejího vládnutí zvýšen na nepopulárních 67 let a její politici dávali najevo pocit beztrestnosti.
Občanská platforma se držela u moci i tím, že jí to svými vyjádřeními usnadňoval šéf Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczyňski, známý jako mistr špatných bonmotů.
Lidé si často říkali, že než riskovat s Kaczyňským, to raději Tuska. Jenže v čele státu je nyní sotva čtyřicetiletý stoupenec Kaczyňského, který jako terč a hlavní hrozba nebude k vítězství Občanské platformě stačit. Příchodem Dudy tato éra končí.
Nový prezident nenabízí oblíbené Kaczyňského téma, že smolenskou tragédii, když v roce 2010 vládní letoun s prezidentem Lechem Kaczyňským a 90 politiky havaroval, přičemž nikdo nepřežil, byl atentát, a ne nehoda. Duda nabízí místo toho sérii populistických slibů, které vyvolávají u voličů optimistickou náladu.
Polsko se pravděpodobně v jistém smyslu vrací do roku 2005. Do té doby se od pádu komunismu střídaly u moci dvě strany. Uskupení vzešlá z někdejší Solidarity a postkomunistický Svaz demokratické levice.
Ten ve zmíněném roce 2005 utrpěl ve volbách zdrcující porážku. Získal pouhých 11 procent hlasů a vrchol se již nikdy nevrátil. Vznikla bipolarita Práva a spravedlnosti a Občanské platformy. Té nyní hrozí něco podobného co postkomunistům před 10 lety. I když porážka nemusí být až tak vysoká.
Postkomunisté totiž v roce 2005 ztratili 30 procent hlasů. Nedá se vyloučit, že se pod vedením Ewy Kopaczové, která není političkou formátu Donalda Tuska, Občanská platforma rozpadne a její politici vytvoří nové formace. Ze strany se odštěpí stoupenci současného ministra zahraničí Grzegorze Schetyny. Pokud se on sám nepokusí převzít vedení volební kampaně místo premiérky.
Bez problémů ale nemusí být ani nyní favorizované Právo a spravedlnost. Teď vše vypadá ideálně, protože v Polsku má prezident volnou ruku pří výběru premiéra. Předpokládá se, že po případném vítězství nominuje Andrzej Duda Jaroslawa Kaczyňského.
Ale může se stát, vzhledem ke stále nově vznikajícím politickým stranám v Polsku, že Právo a spravedlnost nebude schopno vytvořit v čele s Jaroslawem Kaczyňským většinovou vládu.
Pak by se musel hledat premiér přijatelný pro většinu. A to by mohlo vést k rozkolu i v Právu a spravedlnosti. Minulá neděle a zvolení Andrzeje Dudy prezidentem zcela mění politickou mapu, která u našich sousedů v posledních deseti letech platila.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
