Nelíbí se jim záměr vlády zdanit přenos dat po internetu. Protestující žádali dokonce odchod Viktora Orbána z funkce premiéra. Objevovaly se i plakáty s otázkou: Kolikrát z nás chceš sedřít kůži? Šlo o největší demonstraci v Maďarsku od příchodu Viktora Orbána k moci v roce 2010.
Přitom podobné demonstrace mu krátce předtím pomohly k vítězství ve volbách. Do té doby vládnoucí postkomunisté se opakovaně zprofanovali.
Statisícové demonstrace vyvolalo v roce 2006 přiznání premiéra Ference Gyurcsányie. Ten při neveřejném zasedání vedení socialistické strany, které byl předsedou, prohlásil následovné:
„Žádná evropská země neudělala něco tak pitomého jako my. Evidentně jsme v minulém roce a půl či dvou letech lhali. Maďarsko se podařilo udržet nad vodou jedině díky boží prozřetelnosti, spoustě peněz ve světovém hospodářství a stovkám podvodů.“
Když se nahrávka dostala na veřejnost, vyvolalo to masové protesty. Gyurcsyányi nakonec musel odstoupit, nahradil ho jiný socialista, nicméně v následujících volbách v roce 2010 nepopularita socialistů pomohla Orbánovi k návratu k moci. Po osmi letech v opozici.
Nyní se demonstrující Maďaři zároveň obávají dalšího zhoršení vztahů s Evropskou unií. Evropská komise se také už ozvala, když plán maďarské vlády označila za nepřijatelný. Zmiňované opatření podle komise může být brzdou demokracie v Maďarsku.
Nynější vývoj začal probírat tamní parlament, který by měl o zákonu hlasovat 18. listopadu. Jenže ve sněmovně mají Orbánovi stoupenci dvoutřetinovou většinu. Je otázkou, zda demonstrace neochabnou a Orbán nebude požadavky účastníků ignorovat.
V čem spočívá daň, která vyvolala nevoli desetitisíců Maďarů? Za přenos jednoho gigabytu přenesenou internetem by měli jeho poskytovatelé zaplatit v přepočtu 14 korun.
Vláda v reakci na protest přislíbila, že by zmíněná daň mohla činit maximálně přibližně 60 korun měsíčně pro běžné uživatele a 500 korun pro firmy.
Demonstranti se obávají, že internetoví poskytovatelé nakonec náklady přenesou na běžné uživatele. Ty rozzuřila i informace, že z prostředků takto získaných chce vláda financovat zvýšení platů policistům.
Protesty jsou ale i reakcí nesouhlasu části veřejnosti s celkovou politikou vlády. Ta v minulých letech hospodářsky zemi stále více navazovala na Rusko a zaváděla v demokratickém smyslu diskutabilní reformy.
Protestů se účastní zvláště mladší generace, o které se v posledních letech tvrdilo, že už na snahy korigovat autoritativní postupy vlády rezignovala a politika ji nezajímá.
Premiér Orbán se ocitl navzdory volebním úspěchům ve složité situaci. Obyvatelstvu nasliboval úlevy, na jejichž financování nemá prostředky. A tak je hledá různými daněmi. Ta internetová je nejnovější.
Vše teď bude záviset na výdrži odpůrců Fideszu. V Maďarsku, ale nejen tam, totiž intenzita protestů postupně klesá, což vládnoucí garnitury uklidňuje.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
