Alexander Tolčinský: Litva snižuje závislost na dodávkách ruského plynu

31.10.2014 9:40

Je to pro nás v každém případě historický přelom. “V tom se shodují litevská média v komentářích na zahájení provozu plovoucího terminálu „Nezávislost,“ který kotví v litevském přístavu Klajpeda. Jde o zařízení, zapůjčené norskou společností Hogh LNG.

Alexander Tolčinský: Litva snižuje závislost na dodávkách ruského plynu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Uzavírací ventil, ilustrační foto

Díky tomuto plovoucímu terminálu skončí pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko plná závislost na dodávkách plynu od ruské společnosti Gazprom. 

Loď-terminál bude právě z Norska dodávat zkapalněný zemní plyn. Po skončení smlouvy s ruským plynařským gigantem bude moci Litva ročně dostávat až 4 miliardy kubíků plynu, což je 140 procent objemu plynu, který přicházel na Litvu z Ruska. Klajpedský terminál budou moci využívat i Lotyšsko a Estonsko.

Země tak reagovaly na obavy, že by v souvislosti s chováním Ruska v době ukrajinské krize mohla za předpokladu plné závislosti na dodávkách plynu tři pobaltské státy cenově vydírat. Podobně se chce od závislosti na dodávkách plynu z Ruska odpoutat i Ukrajina a Polsko, které mimochodem buduje podobný terminál jako Litva v Klajpedě. 

Litva navíc v průběhu šesti let hodlá právě přes Polsko vybudovat plynovod, kterým by do země přicházely dodávky plynu, nakupované v Německu. Méně už se v této souvislosti připomíná fakt, že navzdory protestům zmíněných 4 zemí realizovaly Německo za vlády kancléře Schrödera a tehdy ruského premiéra a dnešního prezidenta Vladimira Putina projekt plynovodu vedeného po dně Baltského moře, nazvaného Nord Stream.

Na první pohled vypadá plovoucí terminál „Nezávislost“ jako obyčejná loď. V Klajpedě však bude pevně zakotvena a navíc je vybavena zařízením, které zkapalněnou surovinu znovu přetvoří na plyn. A napojení na trubky litevských rozvodných sítí plynu. První dodávky přes „Nezávislost“ by měly na Litvu přijít na přelomu letošního a příštího roku.

Celá záležitost má samozřejmě silné politické pozadí. Například stále rostoucí obavy Litevců z ruské expanze. V pondělí zveřejnila litevská média průzkumy veřejného mínění. 

Vyplývá z nich, že se 55 a půl procenta dotázaných obává, že je Rusko skutečně nebezpečím pro nezávislost jejich země. 35 procent Litevců je přesvědčeno, že se Rusko pokusí zemi hospodářsky zničit. Téměř každý třetí Litevec se bojí války s Ruskem a 15 procent z nich se zabývá možností, že se Putinovo Rusko pokusí prostřednictvím ruské menšiny na Litvě anektovat část litevského území.

Profesor Litevské vojenské akademie Valdas Rakutis uklidňuje. Tvrdí, že se vojenská hrozba ze strany Ruska zvětšila, ale zatím není důvod k panice. Je prý třeba posílit systémy obrany a připravit stát a obyvatelstvo na možnost, že přijdou horší časy. Snad má pravdu alespoň v tom, že zatím důvod k panice skutečně není. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Český rozhlas

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bohdan Babinec, Miroslav Josef Bezecný: Zdraví dětí, nebo raději spekulace?

20:37 Bohdan Babinec, Miroslav Josef Bezecný: Zdraví dětí, nebo raději spekulace?

Za měsíc začne školní rok. Jsou školy připravené? Naše snaha o ochranu lidí před coronavirem zatím v…