CVVM uvádí, že dění na Ukrajině vnímá jako bezpečnostní hrozbu pro mír ve světě 60 % Čechů, jako riziko pro bezpečnost ČR pak polovina veřejnosti. Události jsou vnímané jako důležité pro českou společnost dvěma třetinami veřejnosti. Přesto je stále pro značnou část obyvatel obtížné utvořit si jasnější názor a zaujmout k tématu jasný postoj. To platí i pro ty, kteří se o dění na Ukrajině zajímají.
Osobně si myslím, že se zde kombinují dva faktory. Za prvé jen málokdo, pokud sledování politického dění není jeho profesí, je objektivně schopen zkoumat velké množství autentických zdrojů, které by zajistilo dostatečný přehled s použitím informací a vidění z obou stran konfliktu.
Za druhé, když se svými poznámkami či analýzami situace vystupují na veřejnosti lidé, kteří naopak toto vše mají v popisu práce a disponují dostatečným množstvím údajů, dochází k zvláštnímu efektu, který je vůči tomuto konfliktu popsán i v jiných evropských společnostech. Tyto expertní závěry se setkávají s nedůvěrou.
Paradoxně se takto příjemci informací dostávají do situace, kdy sami nejsou s to postihnout smysl ani aktuální detaily dění, přesto se úporně brání výkladu, který jim z jakéhosi důvodu, nejčastěji proto, že se nehodí do jejich osobního vnímání politiky a světa vůbec, nekonvenuje.
Pak vznikají reakce, které se s realitou příliš neshodují. Například nejvyšší podporu pro zapojení se do situace na Ukrajině má OSN, ačkoli ve skutečnosti může mít a má tato organizace v tomto konfliktu pouze okrajovou úlohu. Pozoruhodné je, že většina veřejnosti nesouhlasí s aktivním zapojením Ruska (pro se vyslovilo 28 % občanů, proti 61 %), ale ani USA (pro 22 %, proti 66 %) do dění na Ukrajině.
Kdyby se výsledky tohoto průzkumu předložily Ukrajincům, nejspíše by se divili. Míním tím obyvatele Ukrajiny jak na jedné, tak na druhé straně konfliktu. V Česku zcela chybí cítění, které je pro Ukrajince rozhodující a na jehož základě, byť není vždy vyřčeno nahlas, se nyní lámou vztahy nejen mezi jednotlivými oblastmi, ale také často uvnitř rodin či přátelské vztahy.
Probíhá totiž v jejich pojetí střet civilizací a v těchto dnech se rozhoduje, kde bude nová hranice mezi civilizačními okruhy na evropském kontinentu.
Pro Ukrajince je to jednoduché. Vybírají si mezi západním stylem, v němž se dává důraz na svobodu a lidská práva, a stylem pocházejícím z mixu starých tatarskomongolských a byzantských vlivů, kde je na prvním místě stát v čele s vladařem a běžní lidé smějí jen sloužit a čekat na milodary.
Vybírá se vášnivě a s plným nasazením nejen hlasivek, ale často i zbraní. To u nás mnoha lidem nedochází. Ostatně pouhý divák thrilleru i během nejkrvavějších scén si občas dává popcorn.
Autor je komentátorem deníku Právo
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
