Veřejný ochránce práv má za úkol chránit osoby před protiprávním či jinak nesprávným jednáním úřadů a dalších institucí nebo před jejich nečinností. Má rovněž usilovat o respektování základních práv osob, které jsou omezovány na svobodě, a přispívá také k prosazování práva na rovné zacházení. K této činnosti sice zákon ochránci nesvěřuje rozsáhlé pravomoci. Přisuzuje mu však atributy, které této instituci dávají vážnost, důstojnost a přirozenou autoritu.
Zákon staví veřejného ochránce práv mimo politiku a politické zájmy – ať už jde o požadavky na osobnost veřejného ochránce práv, způsob jeho volby, ale také tím, že z jeho působnosti zcela vylučuje politické rozhodování.
Aby byla nezávislost a autorita ochránce zaručena, zákon mu i jeho zástupci přímo zakazuje, aby se věnovali jakékoli činnosti, která by mohla být „na újmu výkonu funkce a její důstojnosti“, nebo by mohla ohrožovat důvěru v nezávislost a nestrannost (§ 3 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv).
V souladu s tímto zákonným vymezením jsem se rozhodla neposkytovat vyjádření k záležitostem, které nesouvisí s působností ochránce a s jeho činností. Zejména se to týká politiky a politických rozhodnutí, včetně zahraniční politiky ČR a rovněž hodnocení politické situace v jiných státech.
Požádala jsem i svého zástupce, aby se rovněž zdržel vyjádření, která by mohla snižovat vážnost instituce veřejného ochránce práv a důvěru veřejnosti v ni.
Anna Šabatová, veřejná ochránkyně práv
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
