Jak dlouho již pracujete v Populačním fondu OSN?
Na této pozici pracuji dva a půl roku. Jsem nyní na druhém místě v rámci Organizace spojených národů (OSN), která působí ve více než 140 zemí světa.
Patří projekt porodních asistentek v chudých zemích světa k Vašim hlavním aktivitám? Podílíte i na jiných projektech v rámci OSN?
Populační fond OSN se zaměřuje na dvě klíčové otázky. Těmi jsou ženská a dívčí práva a zdravotní péče. Důvod, proč my tyto dvě oblasti spojujeme, je ten, že nelze mít zdravotní péči bez práva na ni. Mnohé dívky či ženy se nemohou svobodně rozhodnou, zda zůstat ve škole, provdat se, otěhotnět apod. A to jsou předpoklady pro bezpečný a zdravý život. My zde hovoříme o stovkách milionů dívek ve věku 10 – 18 let, které nemají absolutně žádnou možnost volby. Proto se v současné době zaměřujeme zejména na práva těchto dívek do 18 let věku a zároveň se snažíme zajistit potřebnou zdravotní péči v případě, že otěhotní. Naší snahou je zajistit, aby těhotné dívky neumírali při porodu. Těhotenství je pro ženy z vyspělých zemí naprosto přirozené, normální a zdravé, nikoli nebezpečné. Pokud jste však těhotnou ženou v 73 rozvojových zemích, o kterých se zpráva zmiňuje, je to velmi nebezpečná situace.
Projekt podporující ženská práva, o němž jste se zmínila, můžete ho konkrétněji specifikovat?
Ano, jedná se o projekt v rámci Populačního fondu OSN. Celosvětově pouhé 1 % dárcovských peněz z vyspělých zemí plyne na adolescentní dívky ve věku 10 – 18 let. Zaměřujeme se zejména na vzdělání dívek, tj. dostat dívky do škol a udržet je tam, a z toho plynoucí sociální změny. Můj velký vzkaz je, že je třeba investovat více právě do těchto dívek, neboť ty mohou změnit svět. Jde o 500 milionů dívek, nikdy nebyla větší a silnější skupina než dnes. Většina z nich nemá právo ani moc se svobodně rozhodovat, zkuste si jen představit tu sílu, pokud tuto možnost dostanou.
V čem spatřujete hlavní problém špatných podmínek zdravotní a porodní péče v chudých zemích světa?
Tyto země mají očividně velké množství potíží. Během let měly samy možnost investovat do různých sfér, kdy jsme mohli sledovat jejich vývoj. Některé země zažily velký rozvoj, některé ne. Pokud se podíváme do minulých let na vývoj východní Asie, Malajsie, Indonésie, aj. největší změna v jejich ekonomice je, že ženy vstoupily na pracovní trh a působí nyní v produktivním sektoru. To představuje hlavní hnací sílu jejich ekonomického růstu. A tím se snažíme říct světu, že umožnit ženám zapojit se do pracovního procesu, bude hlavní spouštěč pro jejich změnu. Tyto země mají před sebou velké výzvy, ale pokud se opravdu chtějí zasadit o změnu mezi dneškem a zítřkem, tohle je přesně oblast, kde by měly začít.
Vy už jste v rozhovoru zmínila, že se jedná o obrovské investice v těchto rozvojových zemích. Vyvstává tedy otázka, zda jsou tyto projekty finančně podporovány z fondů OSN, z jiných zdrojů nebo si země platí většinu investic samy?
Populační fond OSN finančně připívá miliardou dolarů ročně na ženská práva a zdravotní péči v daných zemích. V některých státech jsme jediným sponzorem, jiné mají i další dárce, případně do některých oblastí investuje vláda daného státu. Například v Etiopii vláda investuje obrovské množství finančních prostředků do zdravotnictví pro ženy a zaznamenáváme obrovský pokles úmrtí žen a dětí při porodu. Pokud existuje navíc politická vůle, podpora ze strany státu, tedy pokud máme kombinaci externí asistence, ať se jedná o peněžní či technickou podporu spolu s podporou státu a systému, pak vidíme skutečné výsledky.
Ve zprávě se uvádí mezi hlavními cíli dosažení poklesu úmrtí dětí a žen při porodu a poporodní péči až o 2/3 do roku 2030. Myslíte, že je to reálné?
Ano, rozhodně je to splnitelné. Tyto zásahy jsou v porovnání s jinými cíli ve světě, kterých se lidé snaží dosáhnout, daleko méně komplikované. Například ochrana klimatických změn je mnohem komplexnější. Ale zachránit život ženy a umožnit dívkám, aby mohli chodit do školy? To je opravdu mnohem jednodušší úkol. My přesně víme, co dělat, a nepotřebujeme například něco vynalézat.
Na to navazuje i má poslední otázka. A sice jaký je pokrok od roku 2011, kdy byla zveřejněna první Celosvětová zpráva o stavu činnosti porodních asistentek?
Od roku 2011 jsme zaznamenali výrazné změny ve velmi krátkém časovém úseku. To přikládám zejména tomu, že to není tak obtížné. Můžete trénovat a vzdělat porodní asistentku během dvou let a bude opravdu dobře vyškolená. V některých případech se čas zkrátí na pouhý jeden rok, když opravdu chcete. A to má opravdu obrovský dopad a význam.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
