Nechci tady vyjmenovávat příklady z poslední doby, kdy někteří z nás projevili vlastní názor k věcem, o kterých se mluví. Snad za všechny lze jmenovat vystoupení poslankyně ČSSD Pavlíny Nytrové ohledně adoptování dětí homosexuálními páry. Hysterie, která se kolem jejího projevu v Poslanecké sněmovně rozpoutala, vyvolává otázku, zda je v této zemi ještě žádoucí projevit vlastní názorový postoj. Jinými slovy řečeno, může občan ještě svobodně vyjádřit vlastní názor, aniž by byl ze všech stran kamenován? Až to vyvolává dojem, že se vracíme zpátky do doby před listopadem 89. Poslankyně Pavlína Nytrová se díky svému projevu ocitla v situaci, kterou jí rozhodně nelze závidět. A proč vlastně? Je mi jí svým způsobem líto. Trend negativních reakcí na projevování vlastních názorových postojů lze vidět i na sociálních sítích, tam je to obzvlášť markantní. Z vlastní zkušenosti jsem se o tom mohl přesvědčit díky některým svým příspěvkům. Nadávky do hajzlů a komunistů, jimiž jsem byl častován, byly ještě milosrdné. Přitom jsem nikoho nikdy neurazil. Vyvstává otázka, jestli takto má vypadat demokracie a svoboda projevu. Není přeci možné, abychom se báli vyjádřit vlastní postoj k palčivým otázkám této země, respektive světa. Je-li tomu tak, pak je tato společnost nemocná a potřebuje se léčit.
Ponechejme lidem právo projevit vlastní názor
Znepokojující na tom je, že tuto vládu to nechává v klidu. Být premiérem, určitě by mě tendence umlčovat lidi donutily k zamyšlení. Český předseda vlády naopak vyzve poslankyni Nytrovou, aby se omluvila. To považuji za pokrytectví nejvyššího kalibru. Nemusím s jejími výroky souhlasit, ale musím respektovat její právo na názor. Jinak je to politicky i demokraticky nepřijatelné. Éra komunismu potlačovala práva lidí svobodně se vyjádřit. Byl to jeden ze základních důvodů, proč jsme cinkali klíči. Mám pocit, jako bychom se dnes vraceli o čtvrt století dozadu. Není nic horšího než zglajchšaltovaná společnost, která je navíc ještě rozdělována vládními kroky, jež tuto intoleranci vůči názoru druhých umocňují. Volené politické elity mají společnost stmelovat, ne rozdělovat. Bohužel, u nás je tomu v mnoha případech přesně naopak. Upřímně řečeno, mnohokrát pociťuji nutnost vyjádření se k některému z témat dnešní doby. Často to vzdám z obavy, že budu duševně lynčován. Pokud v podobném duchu uvažují i mnozí jiní občané, je to začátek konce. Může to vyústit až v absenci názorové plurality, která je kořením každé demokracie. Proto apeluji na zdravý rozum. Ponechejme prosím lidem právo projevit vlastní názor, byť se s ním nemusíme ztotožnit. Chceme být přeci demokraty, či ne?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
