Země EU ovládlo militaristické třeštění. A ovládlo i českou spolčenost. Mír je sprosté slovo, diplomacie je forma appeasementu, každá koruna zbrojařům je dobrá koruna.

Člověk by řekl, že je to správné v době, kdy v Evropě vybuchují vlaky, metra, autobusy, útočí se noži a mačetami, kdy do bukolické selanky pronikly miliony mladých mužů z kulturně a etnicky zcela jiných končin. Některá místa už nelze bránit, ta už je nutno brát si zpět.

Jenže o lepší kontrole vnější schengenské hranice nebo popřípadě o znovuzavedení hraničního režimu mezi členskými zeměmi Schengenu tady nikdo moc nemluví. Ani o nastolení pořádku v ulicích metropolí. Mluví se o stihačkách, bombardérech, raketách, křižnících, dělech a tancích. No, některé národy si libují v písních, jiné zase v tancích.