Za viníky jsou označovány zvláště vládnoucí elity. Jejich malá schopnost řešit narůstající problémy a přijmout perspektivní strategie vede i ke krizi světových a evropských institucí. Méně si kritici všímají nedostatečné občanské aktivity přinutit elity reagovat na situaci adekvátněji.

Při hledání východisek se operuje evropskými hodnotami. Ne snad že by se pro jejich ujasnění dělalo málo. I u nás bylo na toto téma uspořádáno nespočet konferencí a přednášek, publikováno mnoho studií a článků.

V diskusích a v politické praxi se evropské hodnoty zredukovaly na svobodu, zúženě pojatou solidaritu a lidská práva. Ty se nevyužívají ve prospěch evropských občanů, ale na podporu přijímání uprchlíků a kritiku autokratických vlád. Na sociální solidaritu a spravedlnost, bezpečnost evropských občanů a zvláště obranu způsobu jejich života se pozapomíná. A když se vzpomene, tak v odsuzující formě konzumentské podoby životního stylu.

Zatímco na varování bezpečnostních analytiků, že hrozí izraelizace evropských poměrů a ohrožení západní civilizace naši politici zprvu nereagovali, nebo se občas ozvala i poznámka o šíření poplašných zpráv, po pařížském teroristickém útoku se někteří v rozporu s převažujícím názorem lidí natolik s tímto faktem ztotožnili, jako by jej přijali za politický program.

Křesťansky motivovaný migrační program Angely Merkelové dohořívá

Stále častěji slyšíme, že si na nejrůznější omezení budeme muset zvyknout. Bohužel to říká i ministr obrany. Lidé si naopak přejí žít dosavadním způsobem života a měnit jej jen z vlastní vůle. Měli bychom se chovat tak, jak napsala v románu Psychopat Katerina Kaltsogianni: Po hlavě mi nikdo skákat nebude, po těle komu dovolím.