Podle premiéra Bohuslava Sobotky ministři ČSSD našli při kontrolách ve svých resortech »kostlivce ve skříni« za zhruba dvě miliardy korun. Polovinu z této částky představují problematické zakázky na informační systémy v resortu ministerstva práce.
»Nabyli jsme přesvědčení, že státní správa je v horším stavu, než jsme se domnívali,« uvedl předseda vlády. Podle něj správa podléhala »korupčním a zájmových tlakům« a umožňovala vyvádění státních peněz. Dodal, že kontroly pokračují a částka zřejmě není konečná. Očekává další potíže při prověřování dosavadního čerpání peněz z evropských fondů.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) mluvil hlavně o Státním ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle něj audit potvrdil, že se plánovalo vyvedení 300 milionů korun přes zakázky na informační technologie a že se plýtvalo financemi.
Ministerstvo školství podle svého šéfa Marcela Chládka (ČSSD) chystá trestní oznámení kvůli nehospodárným výdajům, audit odhalil částku 615 milionů korun. Z toho 235 milionů v evropských projektech a ve státních maturitách, řekl ministr.
Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) se úřad vlády potýká s nařízeným odvodem 550 milionů korun za kauzu ProMoPro, hrozí mu i stejně vysoké penále. Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) státní podnik ČPP Transgas nakoupil nemovitosti za 351 milionů. Tuto transakci šéf resortu označil za podivnou. Podařilo se získat zpět 317 milionů. Také výzkumný ústav dřevařský prý měl koupit nemovitost, žádnou ale nezískal. Škoda činí 130 milionů, řekl Mládek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v letech 2011 až 2014 zbytečně vyhodilo jednu miliardu korun za informační systémy. „Kontrola odhalila i porušení finanční kázně v evropských projektech,“ uvedla šéfka resortu Michaela Marksová. Za "čerstvého kostlivce" označila i půlmilionovou pokutu, kterou ministerstvo dostalo od antimonopolního úřadu za zakázku na telefony. „Byly vybrány prostřednictvím jednotného řízení, byl porušen zákon. Zakázka jde do doby exministra Jaromíra Drábka,“ řekla Marksová. „Tím, jak děláme pořádek, jsme v informačních technologiích schopni ušetřit 200 milionů,“ dodala .ministryně.„Nemám výsledky auditu k dispozici, takže je složité se k němu vyjadřovat. Navíc mezi obdobím, kdy jsem ministerstvo vedl, a současností, kdy ho vede současná ministryně, zodpovídali za úřad jiní dva ministři (po Drábkovi byla ministryní Ludmila Müllerová z TOP 09 a poté František Koníček, pozn. red.),“ řekl v iDNES.cz Drábek.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil také na hospodaření Ministerstva životního prostředí (MŽP) v letech 2010 až 2012. Zkontroloval nakládání s finančními prostředky a s majetkem za 133,6 milionu korun. Kontroloři zjistili, že náklady Ministerstva životního prostředí na konzultační, poradenské a právní služby v kontrolovaném období rostly. V roce 2010 ministerstvo za tyto služby zaplatilo 23,3 milionu korun, o rok později 34,8 milionu a v roce 2012 náklady opět vzrostly na téměř 48 milionů korun za rok. V letech 2011 a 2012 například ministerstvo zaplatilo dvěma externím poradcům 848 tisíc korun za mediální služby. A to přesto, že ke konci roku 2012 disponovaly odbor kabinetu ministra a odbor tiskový a marketingu celkem dvaceti pěti zaměstnanci. V roce 2011 zase MŽP zaplatilo 240 tisíc korun za právní služby externí společnosti, jejíž hodinové sazby se pohybovaly od 5 878 korun do 12 747 korun. Ministerstvo přitom kontrolorům nepředložilo žádné dokumenty, které by dokládaly splnění objednávky. Ti zjistili, že ministerstvo v letech 2010 až 2012 ukončilo pracovní poměr s 427 zaměstnanci a za odstupné vyplatilo celkem 18,4 milionu korun.
Ve stejném období přitom 318 zaměstnanců přijalo. V těchto letech zároveň výrazně vzrostl počet dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Za zmíněné tři roky jich ministerstvo uzavřelo celkem 346 a vyplatilo za ně odměny ve výši téměř 18 milionů korun. Náklady na odměny za tzv. práci na dohodu přitom meziročně markantně rostly – například mezi lety 2011 a 2012 o 90 procent. V některých případech šlo přitom o běžnou administrativní práci, kterou mohlo ministerstvo zabezpečit vlastními zaměstnanci. Kontroloři zjistili, že ministerstvo se chovalo nehospodárně.
Správa hmotoných rezerv zatím od únorového příchodu nového šéfa Pavla Švagra marně hledá cesty k větší otevřenosti svých obchodů. Švagr sice chce odtajnit smlouvy s firmami, kterým svěřila ochranu státních strategických zásob, jenže státní organizaci se nedaří vyjednat podmínky smluvních dodatků, které by jí větší transparentnost umožnily. Série schůzek s firmami, mezi kterými je i společnost patřící ministru financí Andreji Babišovi začala na jaře. Dosud však stát se soukromými společnostmi nedokázal najít přijatelný kompromis.O důvodech nikdo nechce nahlas hovořit s odkazem na neveřejné obchodní jednání. Podle informací deníku Insider jsou však vyjednávání velmi tvrdá a soukromé společnosti zatím všechny návrhy státní firmy odmítly. Začátkem srpna přitom Babiš smetl ze stolu návrh lidoveckého předsedy Pavla Bělobrádka, který chtěl zavést speciální vládní výbor pro dohled nad obchody správy rezerv. Pan místopředseda vlády pro vědu výzkum a inovace chtěl kromě jiného také zjistiti, zda obchody se správou rezerv nepřinášejí Agrofertu neúměrný profit. Návrh podpořil i premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD, šéf ANO však byl proti. To by snad jako související faktografie citovaná z českých medií, pro osvěžení paměti občanů stačilo.
Veřejnosti však chybí nejen uveřejnění souhrnného vyhodnocení kontrolních poznatků Nejvyššího kontrolního úřadu pro potřebu Parlamentu ČR, , tak také možnosti NKÚ na reflexe formou návrhů nápravných opatření, nebo i návrhů na trestně právní řízení v případech evidentního „odklánění“ státních prostředků. Poslední zprávou z parlamenntích kruhů je, že předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) má předložit kontrolnímu výboru sněmovny do konce listopadu informaci o přijatých opatřeních k odstranění nedostatků zjištěných Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). Výbor ho ktomu vyzval po čtvrtečním projednávání zprávy NKÚ o finančním řízení prostředků EU v ČR. Podle aktuální zprávy EU REPORT 2014 může ČR vkončícím programovém období přijít až o 65 mld. korun na projekty financované zevropských prostředků. Z hlediska čerpání evropských peněz je ČR nejhorší zcelé Unie. NKÚ vidí hlavní důvody tohoto stavu ve špatném výběru projektů, jejich předražení a vpomalém čerpání peněz. Zprávou, vníž tento stav popisuje, se členové kontrolního výboru zabývali na svém včerejším jednání.
Poslance totiž konečně pobouřila praxe, která je vČR uplatňována již řadu let. »NKÚ vykoná činnost, vypracuje zprávu, ale vláda se tím vůbec nezabývá. To je dost závažný problém,« prohlásil předseda výboru Vladimír Koníček (KSČM). Na jeho podnět také poslanci v usnesení vyzvali premiéra, aby je o přijatých opatřeních informoval. Podle Květy Matušovské, také KSČM, kontroloři ve většině případů navrhují potřebu legislativních změn, uvítala by ale jejich větší spolupráci na přípravě těchto změn. »NKÚ problém vyhledá, popíše ho, ale už nemá pravomoc vynucovat si nápravu tohoto stavu,« konstatoval Štěpán Stupčuk (ČSSD). »To už je debata o postavení NKÚ,« reagoval prezident úřadu Miloslav Kala. I když prý je takové debatě nakloněn, vlastní kontrolu musí podle něj vykonávat poslanci. »Jste to vy, kdo má donutit ministry k provedení nápravy,« zdůraznil prezident NKÚ.
Kvůli chybám uplatnila Evropská komise v roce 2012 vůči ČR pokuty 125 milionů eur (3,43 mld. Kč), což zemi řadí na sedmé místo ze všech států EU. Zároveň ČR do konce roku 2012 z vlastní iniciativy oznámila korekce za dalších 228 mil. eur (6,26 mld. Kč). Údaje za roky 2013 a 2014 zatím nejsou oficiálně k dispozici, ale například v červnu letošního roku byla v rámci operačního programu Podnikání a inovace vyměřena další pokuta ve výši 1,8 mld. korun.
Dálší výčet profesionálně organizovaných neodpovědností českých LIB LAB vlád, trvající již přes dvacet let, by byl podle mého názoru samoúčelný . Přesto si dovolím doplňkovou informaci z vědeckých a výzkumných hájů ČR. Český systém hodnocení a financování vědy, který se zrodil přibližně před deseti lety, brzy získal případnou přezdívku „kafemlejnek“. Jakkoliv má toto značení slabý peiorativní nádech, usuzuji, že označení za ADR (automatický dojící robot ) na státní prostředky je výstižnější, protože jde o sofistikovaný strojek na malverzaci státních prostředků. Svůj provoz má jištěný organizační strukturou Asociace výzkumných organizací (AVO), která dokázala za roční členský příspěvek 6.000-36.000 Kč za kooperace s útvarem NAZV přispět k čerpání úplně všeho, co se do kafemlejnku, alias ADR, nasypalo. Pokud by však pro futuro byla pravdou nově deklarovaná morální alternativa AVO, že bude „pokračovat v popularizaci a propagaci aplikovaného výzkumu v celém komplexu výzkumu , vývoje a inovací v ČR při zlepšení vnímání a podpory aplikovaného výzkumu ve spolupráci s SPD, MPO a Mze“, pak nelze než se přes věcné pochybnosti pokusit této deklaraci věřit. .V nákladném auditu české vědy, provedeném britskou firmou Technopolis a zveřejněném již před třemi lety, kafemlejnek zcela propadl , protože „pracuje prostě špatně a nemůže ho zachránit ani žádné dílčí vylepšení“, konstatovali britští experti. Sdělení auditu bylo součástí tříletého projektu s celkovými náklady 90milionů Kč, jehož 85% pocházelo z fondů EU . Zhruba 40milionů „padlo“ na samotný audit, za zbytek se měly jeho výsledky převést do praxe ! Kdy, s kým a s jakým efektem, to se pokusme zjistiti jak „my“ voliči, ale pod tlakem PČR především „oni“, politici, a to s bezprosředním respektováním auditů i v ČR ignorované zásady analýzy rizik a cost benefit analýz za účelem působnsotí na principu prevence.
Na vědu a inovace se ročně vydává asi 26 miliard korun. "Když utratíte pár desítek milionů na to, abyste zefektivnili rozdělení peněz, tak se to neprodraží, ale mnohonásobně vyplatí," říká renomovaný vědecký pracovník, nový člen vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace poté, co pan vicepremiér polovinu jejích členů odvolal. V nadcházejícím programovém období má ČR k dispozici 22 mld. eur (594 mld. Kč). Přitom „NKU problémy vyhledá, popíše je, ale už nemá pravomoci kontrolovat a vynucovat zjednání nápravy“ konstatoval poslanec ČSSD . Ale kdo jiný než poslanci, než Parlament ČR má ministry donucovat k demokracii ke konání v zájmu pravdy, práva a spravedlnosti, v zájmu věcí veřejných, v zájmu salus rei publicae.
Je naší občanskou povinností nejen vůči sobě samým , ale i vůči našim dětem dbát na Molierovo: „Nejsme zodpovědní pouze za své činy, ale i za to co neuděláme“. T proto, že se stejným důrazem lze připomenout i slova klasika Publia Syria :„ Caret periclo, qui etiam cum est tutus, cacet – nebezpečí se vyhne tomu, kdo bdí, i když bezpečný je!“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
