Béla Galgóczi: 2008 - rok, kdy se sbližování západních a východních mezd zastavilo

02.09.2017 15:58

Finanční krize zastavila mzdovou konvergenci nových, chudších, členských států EU ze střední a východní Evropy (EU-11, tj. Česko, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko (2004), Bulharsko, Rumunsko (2007) a Chorvatsko (2013)) směrem ke mzdovým úrovním na západě.

Béla Galgóczi: 2008 - rok, kdy se sbližování západních a východních mezd zastavilo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Graf č. 1 (níže) ukazuje podíl jejich mezd (nominální odměna) na průměru EU-15 v procentovém vyjádření v průběhu dvou desetiletí. Zlom ve vývoji v roce 2008 je zřetelný a je převážně způsoben chybnými, univerzálně uplatňovanými, evropskými praktikami pro řešení krize. V šesti zemích (Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Česku, Rumunsku a Slovinsku) se proces konvergence obrátil. Ve většině zemí EU-11 se vývoj mezd na téměř dekádu zastavil a pouze Bulharsko a Estonsko vykazovaly významný pokrok. Přesto bulharské mzdy v roce 2016 představovaly stále pouze 17,7% průměru EU-15 a s výjimkou Slovinska byly mzdy v EU-11 spadaly mezi 20 % a lehce přes 40 % západní Evropy. 

Graf č. 1: Nominální odměna v EU-11 v % průměru EU-15 (na základě EUR/ECU)

Zdroj: AMECO 2017

Zastavená mzdová konvergence ohrožuje sociální soudržnost v EU. S volným pohybem kapitálu, služeb a osob má trvale vysoký rozdíl ve mzdách škodlivé následky pro východ i pro západ: “odliv mozků” z východu na západ, který ohrožuje hospodářský rozvoj na východě a vykořisťování vyslaných pracovníků ze střední a východní Evropy, které ohrožuje mzdy na západě. Výsledné rozčarování vede k množení politických sil, které zpochybňují základní hodnoty Evropské unie. Nedostatečné sbližování mezd není tedy pouze otázkou sociální nespravedlnosti vůči východním pracujícím, ale škodí udržitelnému růstu a ohrožuje budoucnost Evropy.

Co lze učinit? Zaprvé, v EU-11 je třeba posílit kolektivní vyjednávání a  ukončit politiku úsporných opatření a zadržování mezd. Nastavení minimálních mezd by mělo tlačit mzdové úrovně nahoru (nedávné pozitivní příklady z Maďarska a Rumunska ukazují, že to může fungovat). Namísto omezování práv pracujících by se v tomto regionu měly zákoníky práce zlepšovat.

Mělo by být umožněno, aby mzdy sledovaly vývoj inflace a produktivity. A vzhledem k tomu, že v minulosti produktivita rostla podstatně rychleji než mzdy (a mzdy na východě tvoří menší část HDP než na západě), nemělo by být tabu, aby mzdy rostly rychleji než inflace a produktivita.

Béla Galgoczi je výzkumný pracovník Evropského odborového institutu (ETUI) v Bruselu. Tento článek byl poprvé uveřejněn v Social Europe 30. srpna 2017.

Převzato z www.payrise.eu

Zdroj: cmkos.cz

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: I. čtvrtletí - růst čínské ekonomiky o 5,3 %

16:14 Jiří Paroubek: I. čtvrtletí - růst čínské ekonomiky o 5,3 %

Světové agentury, vč. např. Bloombergu, zveřejnily počátkem týdne čísla převzatá od čínského statist…