Pokud totiž prezident jedná v rámci výkonu své funkce, odpovědnost za takový výrok nese stát, nikoli prezident jako soukromá osoba. „Pokud je to úřední výrok, nikoli jeho soukromý názor, za to odpovídá stát. A pokud by se dospělo k té omluvě, tak ji má učinit nějaký státní orgán,“ řekl ústavní právník Aleš Gerloch.
Podle něj by prezident musel nést osobní odpovědnost pouze v případě, že by Turkovi způsobil újmu mimo výkon své funkce. U oficiálního dopisu předsedovi vlády je to podle něj nepravděpodobné. „Není to výrok, který by použil jako osoba XY, tedy Petr Pavel,“ dodal. Uvažovat o žalobě přímo na prezidenta by bylo možné v případě výroků o Turkovi, které prezident veřejně pronesl ještě před vydáním oficiálního stanoviska.
Stejný názor sdílí i ústavní právník Ondřej Preuss, podle něhož šlo o výrok učiněný v rámci výkonu prezidentské pravomoci. „Je to odůvodnění rozhodnutí,“ uvedl s tím, že případná žaloba by se tak musela obracet proti státu.
Na možnost, že by se prezident musel omlouvat osobně, už dříve upozornil také ministr zahraničí Petr Macinka. Pavlovo vyjádření se podle něj prý poslance velmi dotklo, proto se Turkovu postupu nediví.
Hrad na podrobnosti žaloby hodlá vyčkat, zatím podle něj totiž není jasné, s čím konkrétně se Turek na soud obrátí.
V reakcích veřejnosti se opakovaně objevuje názor, že prezident je za výroky učiněné při výkonu funkce osobně neodpovědný a chráněný ústavní imunitou. Někteří diskutující zároveň připomínají, že odpovědnost za takové výroky nese stát.
Další poukazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2018, které stanovilo, že za výroky prezidenta republiky odpovídá stát, nikoli hlava státu osobně. Rozhodnutí padlo v souvislosti se sporem kolem Miloše Zemana o údajný článek Ferdinanda Peroutky, který se nikdy nepodařilo dohledat.
Prezident Petr Pavel premiérovi Andreji Babišovi oznámil, že nevyhoví návrhu na jmenování Filipa Turka členem vlády a pověření řízením ministerstva životního prostředí. Uvedl, že k tomuto rozhodnutí dospěl po pečlivém zvážení ústavních principů a své role prezidenta jako garanta ústavního hodnotového řádu.
Pavel zdůraznil, že v demokratickém právním státě musí vrcholní představitelé veřejné moci respektovat základní ústavní hodnoty, zejména lidskou důstojnost, rovnost a odmítnutí totalitních ideologií. Připomněl, že prezident má podle ústavy nejen formální, ale i hodnotovou odpovědnost, a ve výjimečných případech je oprávněn návrhu premiéra nevyhovět.
Za klíčové považuje, že u Filipa Turka existují vážné a dlouhodobé pochybnosti o jeho loajalitě k ústavnímu řádu. Prezident poukázal na jeho opakované výroky a postoje, v nichž podle něj relativizoval nebo zlehčoval nacistický režim, genocidu a zločiny totalitních ideologií, a také na výroky zpochybňující důstojnost a rovnost menšin. Tyto postoje podle Pavla nejsou jednotlivým excesem, ale vytvářejí u veřejnosti důvodné pochybnosti o tom, zda by jako člen vlády respektoval základní hodnoty právního státu.
Prezident zdůraznil, že nejde o trest ani sankci, ale o preventivní krok na ochranu ústavního pořádku a důvěry veřejnosti ve stát. Připomněl rovněž judikaturu Ústavního soudu, podle níž je na veřejné funkcionáře kladen vyšší nárok na politickou loajalitu a respekt k hodnotám demokracie než na soukromé osoby.
Na závěr Pavel uvedl, že své rozhodnutí považuje za ústavně přípustné a odůvodněné, a vyjádřil připravenost s premiérem spolupracovat na dalším postupu v souladu s ústavním pořádkem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Měl by se prezident Petr Pavel Filipu Turkovi osobně omluvit?
Jirka 59
