Pro účely snadného rozlišení říkejme těm prvním „islamofobové“, těm druhým „islamofilové“. Nechme islamofoby na chvíli stranou, napsalo se toho o nich dost, abychom všichni věděli, jakým jsou pro nás všechny nebezpečím a jak „vedle nich normální člověk nebude moci žít“. Věnujme pro změnu pozornost islamofilům. A klaďme jim relevantní otázky.

Jaký pokrok ve vědě a technologii od islámu očekáváte? Jaké geniální zlepšováky ekonomické a ekologické v islámu nacházíte? Co si představujete, že nám islám může nabídnout ke zlaskavění lidských vztahů, zkvalitnění politického systému, vytříbení sociální spravedlnosti, zabezpečení občanské svobody? Jak nám zefektivní infrastrukturu, školství, zdravotnictví? Jak nám zkrášlí estetiku architektury, urbanistiky, designu, oblékání, vizuálních umění? Jaké romány, básně, dramata, filozofické traktáty nám nabídne? Jaké opery, symfonie, tance? Která islámská země by nám mohla být vzorem, od něhož bychom se mohli něco naučit? Buďte té lásky, sluníčka islamofilní, začněte nám to podrobně a s pokrokovým nadšením vypočítávat. Do té doby nemáte právo chtít po islamofobech, aby vám vypočítávali důvody, proč po islámu netouží, neboť je tak jako tak nebudete slyšet. Hrách už není tak levná komodita, aby se na zeď házel po tunách.

Revolucionáři, neomarxisté nebo světaspasitelé?

Islamofilové se vyskytují ve dvou kategoriích: Ti vědomí, přesvědčení a nezměnitelní, kteří naši civilizaci a kulturu pokládají za největší zlo planety a nenávidí ji tak, že jsou k jejímu zničení ochotni se spojit s kýmkoli, kdo jim k tomu pomůže, protože jejich nenávist k nám je silnější než láska k čemukoli jinému, včetně sebe samých. Říkejme jim islamofilové aktivní. Smyslem všeho jejich konání je nám všem vládnout, jakýmkoli systémem, za jakýchkoli okolností. Nad těmi se zde zamýšlet nemusíme, není nad čím, kromě toho, zda a jak před nimi jednoho dne ubráníme holý život.