SP ČR rovněž vychází z nákladové efektivity při plnění těchto klimaticko-energetických závazků či ze struktury ekonomiky struktury ekonomiky, jak to umožňují platná evropská pravidla veřejné podpory a Nařízení o Evropském fondu regionálního rozvoje.
O podpoře velkých podniků se intenzivně diskutuje na evropské úrovni již od modernizace evropských pravidel veřejné podpory v roce 2012 - SP ČR se těchto diskusí účastní již od jejich počátku. SP ČR upozorňoval na to, že navržené výše zmíněné omezení dvacetiprocentního limitu pro velké podniky u podpory projektů ve vědě a výzkumu, ICT a energetické účinnosti (PO 1, PO3, PO4) z OPPIK je neobhajitelný – právně, ekonomicky i věcně z hlediska požadovaných cílů.
V současnosti je k dispozici aktuální studie (odkaz na studii zde), která na konkrétních datech, charakteru projektů, struktury žadatelů i právní analýzy evropské legislativy jasně ukazuje na to, že limit je neopodstatněný. Naopak vytváří bariéru efektivnímu plnění cílů jak ČR, tak EU. SP ČR nevidí důvod, proč by u některých prioritních os, kde je podpora velkých podniků podle evropských pravidel povolena, měl být stanovován limit dle velikosti podniku.
„Nyní je k dispozici studie, která na datech potvrzuje to, co dlouhodobě na základě praxe tvrdíme. Tedy, že limitování velkých podniků nemá smysl. Nic obdobného a v jiných zemích Evropská komise nepředložila. MPO nyní žádá Komisi o navýšení limitu, která by měla namísto nekonzistentních a dogmatických tvrzení konečně vzít v úvahu věcnou podloženou argumentaci, poradit se s dalšími věcnými útvary Komise a limity přehodnotit, uvedl ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek.
SP ČR podporuje zvýhodnění i pro malé a střední podniky, jež jsou nedílnou systémovou součástí podpory z OP PIK (úhrada vyššího procenta způsobilých výdajů, mírnější požadavky na výstupy podporovaných projektů, atp.). V řadě oblastí nicméně limitace nedává smysl. Například stanovení limitace u úspor energie dle velikosti podniku (nesplňující definici malých a středních podniků) a nikoliv dle kvality/efektivity projektů nedává žádný smysl.
Nerespektování evropské legislativy, struktury ekonomiky a nákladové efektivity snižuje absorpční kapacitu a ohrožuje efektivní naplňování specifických cílů OP PIK schválených Evropskou komisí, jež jsou vázány na energeticko-klimatický rámec EU.
SP ČR nevidí důvod, proč by ČR měla být diskriminována oproti jiným členským zemím čerpajícím evropské strukturální a investiční fondy, kde limit alokace pro velké podniky byl stanoven výše než 20 procent nebo nebyl stanoven vůbec.
Počáteční jednání se zástupci DG Regio na platformě Monitorovacího výboru OP PIK ukázalo na negativní postoj Evropské komise vůči ČR. Komise (DG Regio) v rámci Monitorovacího výboru zatím zvažuje pouze to, že u Specifického cíle 3.3. („Smart Grids/Rychlé sítě“) by se neřešil limit podpory pro velké podniky a u SC 3.5. (Úspory energie v soustavách zásobování teplem) by nebyly do kategorie velkých podniků započítávány soustavy zásobování teplem, které jsou vlastněné alespoň z 50 % obcemi. SP ČR se obává, že tento krok není zdaleka dostatečný a bude třeba limit navýšit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
