Oznámily to noviny Globe and Mail, které mi otiskly první článěk o českých Romech v Kanadě. Pořád vidím pana Škvoreckého, jak růžolící popíjel whisky, když jsme spolu u jeho švagra Lumíra Salivara oslavovali Mistrovy 73. narozeniny. Vidím to jako dnes. Takové vzpomínky nikdy z paměti nevymizí.

Byl jsem v Torontu také koncem září 1997 a měl to štěstí být u toho, když rodák z Náchoda Josef Škvorecký (nar. 27. září 1924) oslavoval své třiasedmdesáté narozeniny. Byla to tak trochu předoslava v duchu pánské jízdy, jíž byl přítomen kromě oslavence též můj kamarád Jirka Kružík a domácí pán Lumír Salivar, literátův švagr. A tak trochu s námi vlastně byl ještě jeden mužský - nesmiřitelný romantik Danny Smiřický z Miráklu a Tankového praporu. Mladík, jemuž se ze všeho nejvíc líbila sličná děvčata, a kterému lezly na nervy primitivní moresy nevycválaných omezenců, jimiž se to v Československu padesátých let dvacátého století jen hemžilo.

Brýlatý Danny, do kterého Josef Škvorecký navždy převtělil své mládí a touhy, čímž rafinovaně zastavil jinak neúprosný čas a zajistil si nesmrtelnost do chvíle, než zeměkouli i s jeho civilizací zcela rozdrtí nevypočítatelný meteorit. A přestože vždycky uznával Hemingwaye a jeho literární styl vždy respektoval, tentokrát neposlechl jeho radu, že každý dobrý příběh má končit smrtí. Nechal pro nás Dannyho žít jako chlácholivou iluzi, že ne všechno jednou stejně špatně dopadne.Také Lumír Salivar, švagr Josefa Škvoreckého, měl k Milovi připomínky... Foto: Břetislav Olšer

Jedna věc rodu ženského tam s námi přece jenom byla - jednalo se o láhev skvělé kanadské whisky VO - Seagram s ledem. Pouštím si z magnetofonu kazetu plnou rozhovoru s Josefem Švoreckým. Je toho ještě dost, co jsem z ní nepřepsal. Proto tak činím teď, abych si zopakoval onu atmosféru…

„Kdysi jsem holdoval jen vínu, protože becherovka, fernet a další české nápoje kromě piva jsou bolehlavy,” smál se dobře naladěný spisovatel, když zapíjíme v bytě jeho švagra Lumíra Salivara Mistrovy 73. narozeniny. “Kvalita mezi alkoholickými nápoji je pouze whiska. Seagram místo fernetu. Dokonce se mi dnes už zdá i český prazdroj příliš hořký. Hlavní pro mě ale je, abych přežil rok 2000…”